• Menu
    • Aktuality

    • Prezentace
    • Multimediálně
    • Ke stažení

    • Obsah mapy
      • Zkoumané plochy
      • Praha archeologická
      • Za archeologií v Praze
      • Interdisciplinae
      • Památková péče
    • O webu
  • Mapa
EN

    Klášter benediktinů v Břevnově

    Praha 6, Břevnov

    Markétská 28/1

    pozůstatky raně středověké krypty s hroby, klášterní stavby

    MHD, zastávka autobusu nebo tramvaje Břevnovský klášter. Pro veřejnost přístupné ve dnech pracovního volna, jinak na požádání ve fortně kláštera.

    Areál benediktinského kláštera byl archeologicky zkoumán vícekrát. Nejvýznamnější objev přinesly výkopy prováděné téměř deset let (od r. 1965) ve vý­chodní části kostela. Pod podlahou zde byl odkryt půdorys krypty náležející k nejstaršímu zděnému klášternímu chrámu z doby kolem poloviny 11. století. Obvodové zdi krypty jsou (kromě západní) dochovány až do výše náběhů klenebních čel. Stavba měla podobu trojlodní haly členěné dvěma řadami sloupů. Na východě uzavírala kryptu mělká apsida. Podlaha krypty, původně vyskládaná z kamenných desek, se v původním stavu nedochovala. Pod ní vedly odvodňovací kanálky, jejichž trasa je dodnes zřetelná. Do krypty se vcházelo od západu průchody vybudovanými v severním i jižním rohu. Nově proražený vstup do prostoru původní krypty prochází dnes mladší raně gotickou příčkou, která změnila charakter prostoru a byla zjevně vystavěna až poté, kdy krypta ztratila svou liturgickou funkci a byla zasypána. Interiér krypty se od té doby zachoval bez novověkých zásahů. Prezentace odhalené krypty zde umožnila zpřístupnit i situace vně stavby. V obezděných hrobových jamách byly pod dlaní jednoho z pohřbených mužů (bezpochyby benediktinů) nalezeny tři denáry Vladislava I., ražené v letech 1120–1125.

    K dalšímu výzkumu došlo v souvislosti s rekonstrukcí klášterních budov v devadesátých letech 20. století. Jde především o výkopy, které odkryly zdi tří stran gotického rajského dvora, okrouhlou románskou studnu, jejíž konstrukce byla překryta pětibokým zdivem gotického lavatoria s hrotitými opěráky. Chodba gotického ambitu, byla vydlážděna barevnou dlažbou s geometrickými motivy sestavenou z pálených dlaždic. Zatím poslední výzkumné práce proběhly v prostoru západně od kostela a na zahradě kláštera. Výzkum na zahradě, odkryl mladší prvky přibližující původní podobu zahrady: oranžerii, před ní stojící fontány, stejně jako prvky otopného systému i důmyslného vodního režimu. Před západním průčelím kostela byly objeveny dvě oválné jámy obsahující dva tisíce lidských kostí, uložených sem z nedalekého zrušeného masového hrobu. Doprovázející nálezy naznačují, že se jedná o pozůstatky pruských vojáků, obětí bitvy u Štěrbohol (r. 1757).

    Interiér krypty s nově vztyčeným sloupem uprostřed. Pohled od západu. Foto Z. Kačerová, 2016. Prostor severně od krypty. Dobře patrné výrazné rozhraní nadzemního a základového zdiva. V nadzemním zdivu zřetelné zazděné okénko starší stavební fáze. Vpravo kvádry nároží, vlevo dole spodní partie obezděné hrobové jámy. Foto Z. Kačerová, 2016. Zdivo odkryté krypty v průběhu konzervačních prací. Pohled od východu. Autor neznámý, 1970, NPÚ Praha. Odkryté hroby je možné datovat díky nálezu denárů Vladislava I. (1109–1117, 1120–1125). Mince byly raženy mezi lety 1120–1125. Foto M. Müller, NPÚ Praha.
    1 2 3 4
    Fragment dlažby jižního křídla gotického ambitu po doplnění a restaurování. Foto J. Hlavatý, NPÚ Praha. Areál Břevnovského kláštera se zakreslením nejdůležitějších archeologických nálezů. 1 – vstupní brána; 2 – kostel s černě vyznačenou raně středověkou kryptou; 3 – zdivo gotického rajského dvora a studničního stavení; 4 – oranžerie; 5 – Vojtěška; 6 – prelatura; 7 – hospodářský dvůr (podle Dragoun 2003b). Z kůlů, sloužících ke zpevnění terénů, se dochovaly pouze jamky, které jsou svědectvím techniky používané středověkými staviteli. Foto Z. Kačerová, 2016. Základy bazénu barokní fontány s dvojím zděným pláštěm a izolační jílovitou vrstvou z let 1735–1740 byly odkryty před centrální partií oranžerie. Foto J. Hlavatý, 2010, NPÚ Praha.
    5 6 7 8
    Podobu Břevnovského kláštera v druhé polovině 18. století zachycuje nástěnná malba v prelatuře sesterského kláštera v Broumově, výřez. Foto M. Mádl (Koupil ed. 2013).
    9
    • 1 – Interiér krypty s nově vztyčeným sloupem uprostřed. Pohled od západu. Foto Z. Kačerová, 2016.
    • 2 – Prostor severně od krypty. Dobře patrné výrazné rozhraní nadzemního a základového zdiva. V nadzemním zdivu zřetelné zazděné okénko starší stavební fáze. Vpravo kvádry nároží, vlevo dole spodní partie obezděné hrobové jámy. Foto Z. Kačerová, 2016.
    • 3 – Zdivo odkryté krypty v průběhu konzervačních prací. Pohled od východu. Autor neznámý, 1970, NPÚ Praha.
    • 4 – Odkryté hroby je možné datovat díky nálezu denárů Vladislava I. (1109–1117, 1120–1125). Mince byly raženy mezi lety 1120–1125. Foto M. Müller, NPÚ Praha.
    • 5 – Fragment dlažby jižního křídla gotického ambitu po doplnění a restaurování. Foto J. Hlavatý, NPÚ Praha.
    • 6 – Areál Břevnovského kláštera se zakreslením nejdůležitějších archeologických nálezů. 1 – vstupní brána; 2 – kostel s černě vyznačenou raně středověkou kryptou; 3 – zdivo gotického rajského dvora a studničního stavení; 4 – oranžerie; 5 – Vojtěška; 6 – prelatura; 7 – hospodářský dvůr (podle Dragoun 2003b).
    • 7 – Z kůlů, sloužících ke zpevnění terénů, se dochovaly pouze jamky, které jsou svědectvím techniky používané středověkými staviteli. Foto Z. Kačerová, 2016.
    • 8 – Základy bazénu barokní fontány s dvojím zděným pláštěm a izolační jílovitou vrstvou z let 1735–1740 byly odkryty před centrální partií oranžerie. Foto J. Hlavatý, 2010, NPÚ Praha.
    • 9 – Podobu Břevnovského kláštera v druhé polovině 18. století zachycuje nástěnná malba v prelatuře sesterského kláštera v Broumově, výřez. Foto M. Mádl (Koupil ed. 2013).
    klášter knižní průvodce raný středověk tipy na výlety Velká Praha

    Datum vložení: 18.5.2017 | Datum aktualizace: 8.6.2018
    Autor: Michal Tryml

    Použité prameny:
    • Bláhová, M. – Hlaváček, I. eds. 1997: Břevnov v českých dějinách. Praha.
    • Dragoun, Zd. 2003b: Záchranný výzkum ve Staronové synagoze v Praze a posouzení jeho výsledků z hlediska etnického určení zdejšího osídlení. Archaeologia historica 28, 255–266.
    • Dragoun, Zd. – Merhautová, A. – Sommer, P. 1993: Stavební podoba břevnovského kláštera ve středověku. In: Milénium břevnovského kláštera (993–1993). Sborník statí o jeho významu a postavení v českých dějinách, Praha, 67–137.
    • Hlaváček, I. – Bláhová, M. eds. 1993: Milénium břevnovského kláštera (993–1993). Sborník statí o jeho významu a postavení v českých dějinách. Praha.
    • Koupil, O. ed. 2013: Jeroným Růžička: Dějepis Břevnovského a Broumovského kláštera. Praha.
    • Semerád, M. – Staňková, V. – Víšková, M. 2012: Výzkumné práce v průběhu rekonstrukce zahrady břevnovského kláštera. Staletá Praha 28/1, 119–134.
    • Vlček, P. – Sommer, P. – Foltýn, D. 1997: Encyklopedie českých klášterů. Praha.
    Vyhledávání prezentací
    Témata
    • Zkoumané plochy1
    • Praha archeologická36
    • Za archeologií v Praze87
    • Interdisciplinae8
    • Památková péče4
    Nedávné prezentace
    • Raně středověké pohřebiště v Motole Lokalita leží na severním svahu údolí Motolského…
    • Hradiště Zámka u Bohnic Hradiště Bohnice se nachází nad pravým břehem…
    • Hradiště Butovice Eneolitické výšinné sídliště a později raně…
    Štítky
    klášter knižní průvodce raný středověk tipy na výlety Velká Praha

    © 2022 Provozovatelem webu je: ARCHEOLOGICKÝ ÚSTAV AV ČR, Praha, v. v. i., Letenská 4, 118 01 Praha 1, IČ: 67985912, DIČ: CZ67985912

    Používáme cookies k optimalizaci našich webových stránek podle zásad cookies.
    Odmítnout Souhlasím