• Menu
    • Aktuality

    • Prezentace
    • Multimediálně
    • Ke stažení

    • Obsah mapy
      • Zkoumané plochy
      • Praha archeologická
      • Za archeologií v Praze
      • Interdisciplinae
      • Památková péče
    • O webu
  • Mapa
EN

    Pozůstatky středověké baziliky sv. Petra a Pavla a románský "most"
    raně středověké památky in situ

    Praha 2, Vyšehrad

    Štulcova ulice

    zaniklá raně středověká architektura, zčásti prezentovaná in situ

    pozůstatky románské chodby jsou prezentovány v místě nálezu; západní apsida baziliky sv. Petra není běžně přístupná, základy chóru v prostoru hřbitova jsou zasypány

    Bazilika sv. Petra (od 12. století bazilika sv. Petra a Pavla) byla založena knížetem Vratislavem II. okolo roku 1070 jako kapitulní chrám. Prošla složitým stavebním vývojem, jehož doklady jsou dnes z velké části skryty pod úrovní terénu hřbitova východně novogotické pseudobaziliky, a zčásti pojaty i do jejího zdiva. Prvou stavbou byla trojlodní dvouchórová bazilika s kryptou. Chrám byl určen jako místo posledního odpočinku zakladatele kapituly Vratislava II. a členů jeho rodu. Zdivo románské baziliky je dochováno ve značné části půdorysu stojící stavby (zejména pokud jde o hlavní a jižní loď). Západní chór je dochován přímo pod podlahou kněžiště dnešního kostela.

     Zcela novou představu o vývoji stavby ve 14. století vnesl nečekaný objev základů zaniklého dlouhého gotického chóru, jehož výstavba je dávána do souvislosti s aktivitami Elišky Přemyslovny. Během vlády Karla IV., který nechal loď baziliky přestavět podle vzoru jihofrancouzských katedrál, se chrám stal největší sakrální stavbou Prahy (délka 110 metrů). Dokončení prvotního záměru však zabránilo propuknutí husitských válek.

    Jižně od kostela se v raném středověku rozkládala panovnická rezidence, tzv. akropole, o velikosti dvou hektarů, oddělená od ostatního hradu příkopem. Její součástí byl palác a další stavby Předpokládán zde je i kostel. Při východním obvodu akropole se kromě kapitulní baziliky tyčila drobnější bazilika sv. Vavřince.  Kapitulní chrám byl s akropolí propojen kamennou chodbou na mostním oblouku překračujícím příkop. Z někdejšího románského mostu odkrytého archeologickým výzkumem v prvé polovině 30. let minulého století, je viditelná jeho jižní část. Konstrukce byla zděna z nízkých opukových kvádříků. Most byl tvořen dvěma podélnými zdmi, mezi nimiž probíhá příčně oblouk valené klenby. Nadzemní část podélných zdí mostu se výjimečně dochovala až do výše ca 1,8 metrů. Šlo tak nejspíše o chodbu uzavřenou plochým stropem, pro niž nalézáme analogie např. na románském Pražském hradě.

    Rekonstrukce předpokládané podoby chrámu sv. Petra a Pavla za posledních Přemyslovců a před husitskou revolucí (podle F. Kašičky 2007). Gotický chór baziliky sv. Petra a Pavla odkrytý archeologickým
výzkumem v roce 1968. Foto A. Klaibl (Nechvátal 2004). Západní apsida baziliky sv. Petra a Pavla odkrytá archeologickým
výzkumem v 80. letech 20. století (Nechvátal 2004). Zaměření tzv. románského mostu a nálezů v jeho okolí.
Výřez z plánu G. Varvažovského z roku 1931. © Archiv hl. m.
Prahy, Sbírka map a plánů, sign. MAP P II 1/2741, listy m, r, s, l.
    1 2 3 4
    Zdivo románského mostu – chodby spojující baziliku sv. Petra a Pavla s plochou panovníkovy rezidence s palácem.
Dokumentace z výzkumu ve 30. letech 20. století (Moucha – Nechvátal – Varadzin et al. 2015). Zdivo románského mostu – chodby spojující baziliku sv. Petra a Pavla s plochou panovníkovy rezidence s palácem.
Dokumentace z výzkumu ve 30. letech 20. století (Moucha – Nechvátal – Varadzin et al. 2015).
    5 6
    • 1 – Rekonstrukce předpokládané podoby chrámu sv. Petra a Pavla za posledních Přemyslovců a před husitskou revolucí (podle F. Kašičky 2007).
    • 2 – Gotický chór baziliky sv. Petra a Pavla odkrytý archeologickým výzkumem v roce 1968. Foto A. Klaibl (Nechvátal 2004).
    • 3 – Západní apsida baziliky sv. Petra a Pavla odkrytá archeologickým výzkumem v 80. letech 20. století (Nechvátal 2004).
    • 4 – Zaměření tzv. románského mostu a nálezů v jeho okolí. Výřez z plánu G. Varvažovského z roku 1931. © Archiv hl. m. Prahy, Sbírka map a plánů, sign. MAP P II 1/2741, listy m, r, s, l.
    • 5 – Zdivo románského mostu – chodby spojující baziliku sv. Petra a Pavla s plochou panovníkovy rezidence s palácem. Dokumentace z výzkumu ve 30. letech 20. století (Moucha – Nechvátal – Varadzin et al. 2015).
    • 6 – Zdivo románského mostu – chodby spojující baziliku sv. Petra a Pavla s plochou panovníkovy rezidence s palácem. Dokumentace z výzkumu ve 30. letech 20. století (Moucha – Nechvátal – Varadzin et al. 2015).
    knižní průvodce raný středověk tipy na výlety Vyšehrad zaniklá architektura

    Datum vložení: 17.5.2017 | Datum aktualizace: 25.2.2019
    Autor: Ivana Boháčová

    Použité prameny:
    • Kašička, F. 2007: Tři poznámky k podobě přemyslovského Vyšehradu. In: Královský Vyšehrad 3, Kostelní Vydří, 360–367.
    • Moucha, V. – Nechvátal, B. – Varadzin, L. et al. 2015: Vyšehrad. Knížecí a královská akropole. Praha.
    • Nechvátal, B. 2004: Kapitulní chrám sv. Petra a Pavla na Vyšehradě. Archeologický výzkum. Praha.
    Vyhledávání prezentací
    Témata
    • Zkoumané plochy1
    • Praha archeologická36
    • Za archeologií v Praze87
    • Interdisciplinae8
    • Památková péče4
    Nedávné prezentace
    • Raně středověké pohřebiště v Motole Lokalita leží na severním svahu údolí Motolského…
    • Hradiště Zámka u Bohnic Hradiště Bohnice se nachází nad pravým břehem…
    • Hradiště Butovice Eneolitické výšinné sídliště a později raně…
    Štítky
    knižní průvodce raný středověk tipy na výlety Vyšehrad zaniklá architektura

    © 2022 Provozovatelem webu je: ARCHEOLOGICKÝ ÚSTAV AV ČR, Praha, v. v. i., Letenská 4, 118 01 Praha 1, IČ: 67985912, DIČ: CZ67985912

    Používáme cookies k optimalizaci našich webových stránek podle zásad cookies.
    Odmítnout Souhlasím