Mapa archeologických dokumentačních bodů (MADB) navazuje na dlouholeté úsilí Ladislava Hrdličky (Archeologický ústav AV ČR, Praha) o systematické podchycení archeologické aktivity na území Pražské památkové rezervace (PPR). Současné technické řešení vzniklo v letech 2013-2015, kdy byla původní datová struktura MADB integrována do páteřního informačního systému české a moravské archeologie Archeologická mapa České republiky (AMČR). Vznikla tak specializovaná vrstva - extenze - umožňující tvorbu, správu, sdílení (crowdsourcing) a publikaci dat komunitou archeologů působících v PPR. Extenze je využitelná obecně pro archeologické výzkumy na lokalitách se zvláště složitým stratigrafickým vývojem, jimiž jsou v prostředí ČR zejména jádra historických měst.
V rámci portálu Praha archeologická jsou data MADB prezentována jako odborná mapová vrstva Zkoumané plochy. Ta obsahuje údaje o několika tisícovkách archeologických dokumentačních bodů na území PPR. Jednotlivé položky jsou provázány s metadatovým popisem související archeologické akce (např. její vedoucí, instituce a vročení) a jejích odborných výsledků (zejm. zjištěné funkční a chronologické komponenty, objekty i movité nálezy). Každá archeologická akce je provázána se souvisejícími textovými a obrazovými dokumenty v digitálních repozitářích ARÚ Praha a obsahuje odkazy na bibliografickou databázi.
Co je archeologický dokumentační bod?
Archeologický dokumentační bod, zjednodušeně "sonda", představuje základní poznávací a tedy též dokumentační jednotku archeologického výzkumu ve složitých (městských) terénech. Prakticky se může jednat o jeden terénní zásah (sondu či vertikální řez) či jejich skupinu, případně o mikroinvazivní vstup do archeologické situace (vrt, popř. skupina vrtů). Jako dokumentační bod mohou však být popsány též terénní zásahy původně vzniklé z jiného popudu, například geologické či statické sondy.
Popis archeologického dokumentačního bodu zahrnuje adresní údaje, identifikaci parcelním číslem a interní identifikátor organizace, která výzkum prováděla. Dále je udán autor a rok odborného popisu, druh zásahu a jeho podnět. Součást popisu archeologického dokumentačního bodu představují též výškové informace, konkrétně niveleta podloží, základních stratigraficko-chronologických celků a současného povrchu.
Identifikátor archeologického dokumentačního bodu je tvořen číslem listu Státní mapy odvozené 1:5000 a čtyřmístným běžným číslem. V původním systému Ladislava Hrdličky byly sondy číslovány průběžně v rámci jednotlivých mapových listů, sondy evidované po roce 2013 jsou číslovány jednotnou řadou od hodnoty 5001.
Mapová vrstva Archeologické dokumentační body umožňuje tvorbu prostorového výběru a prostorového negativního výběru, manuální řazení a třídění záznamů, i multikriteriální filtrace podle předdefinovaných parametrů. Výsledky je možno ze systému exportovat v podobě tabulky ve formátu *.csv, přičemž geometrické údaje jsou vyjádřeny řetězcem WKT. Vytvořenou mapovou sestavu je též možno vytisknout prostřednictvím webového prohlížeče. V desktopové aplikaci AMČR je dále možno provádět výběry a vyhledávání podle všech datových polí a datových tříd celého informačního systému a vytvářet textové výpisy ve formátu *.rtf a *.pdf.