Rozsáhlý archeologický výzkum v severní části areálu dnešního Masarykova nádraží (pozemek o rozloze 6000 m2 při ulici Na Florenci), který proběhl v letech 2017 a 2018, přinesl mnoho zajímavých zjištění i nálezů souvisejících s …

Mohutné hradby byly jedním z hlavních a na první pohled viditelných znaků mocenských center a rezidencí raného středověku. Praha, jako sídlo panovníka a současně centrum rodícího se raného českého státu, vzbuzovala svou rozlohou i výstavností nejen…

Dům čp. 604 – tzv. Týnská škola – se nachází na rohu Staroměstského náměstí a Týnské ulice. Dnešní stavba je tvořena dvěma původně samostatnými měšťanskými domy, písemně připomínanými poprvé roku 1359 a 1363 a spojenými po roce 1407. V…

Na konci roku 1954 byly při stavbě silnice do Radotína narušeny raně středověké hroby. Archeologický výzkum, zahájený Bohumilem Soudským a v letech 1955-1960 vedený Zdeňkou Krumphanzlovou, tu odkryl jedno z nejrozsáhlejších raně středověkých…

Chátrající usedlost dodnes stojí v Jinonická. Zřejmě již od 14. století se zde rozkládala vinice "Urbanka". Kolem poloviny 18. století vinici vlastnil František Ignác Textor. V roce 1756 pozemky snad s tehdy již stojícím domkem…

Lokalita leží na severním svahu údolí Motolského potoka byla známá již v období po 1. světové válce pod názvem „Pod Homolkou“ či „Nad Homolkou“. První dva raně středověké hroby zde byly objeveny již v roce 1921 při…

Trasa prochází z východního okraje Stodůlek, přes území Jinonic až do Hlubočep. Její mi dominantami jsou butovické hradiště s pozůstatky opevnění z raného středověku, areál s původně románským kostelem sv. Vavřince v Butovicích a…

Hlubočepy jsou místem s neobyčejně dramatickým přírodním rámcem a zároveň lokalitou spojenou s dějinami pražského průmyslu. Nalezneme zde zajímavé industriální objekty různou měrou zachované, zasazené v krajině, která je sama o sobě turistickým…

Opevnění Pražského hradu prošlo od doby jeho vzniku mnoha etapovým vývojem, na němž lze sledovat řadu témat - proměny fortifikačních technik, topografii areálu i chronologii jeho vývoje. Pro poznání raně středověkých fází opevnění knížecího sídla…

Kostel sv. Jiří byl založen někdy před rokem 921 kní­žetem Vratislavem I. jako druhý hradní chrám.  Záhy se stal knížecím pohřebištěm, v roce 925 byly do něj pře­neseny ostatky kněžny Lud­mily. Boleslav I. posléze kostel sv. Jiří…