Monumentalita, rozsah a členitost umožnily Karlovi IV. v rámci Nového Města uskutečnit řadu neopakovatelných urbanistických počinů. Jedním z nich byl záměr vybudovat nové stavby sakrální, koncentrované a symbolicky rozložené do tvaru kříže v klidné jižní části Nového Měs­ta. V levém horním vrcholu symbolického kříže vznikl na výběžku Břežské skály benediktin­ský klášter Na Slovanech u Nanebevzetí Panny Marie (Emauzy), který zakládali mniši pocházející z Dalmá­cie. V pravém horním rohu kříže, dnes okolí ulice Kateřinské, byl po roce 1353 vyzdvižen klášter augu­stiniánek obutých poustevnic zaslíbený patronce Karla IV. sv. Kateřině, kam byl v roce 1355 uveden konvent z Bavorska. V dominantní poloze nad údolím Botiče a v nároží města obklopena městskou hradbou vznikla po roce 1350 unikátní stavba kano­nie augustiniánů na Karlově  odkazující na karo­linské tradice. Kostel byl zasvěcen Panně Marii a Karlu Velikému a zdejší kanonie byla programově provázá­na s dceřinou kanonií v Dolním Ingelheimu. Čtvrtý vrchol kříže vyplňoval konvent kláštera servitů u kos­tela Zvěstování Panny Marie na Slupi (na Trávníčku), který se nacházel na skalce vytvořené a původně obtékané meandrujícím tokem Botiče. Zdejší mariánský kult pocházel z Florencie a klášter byl otevřen v roce 1355. Pětici církevních institucí uspořádaných do kříže dotvářelo kolegium kanovníků s kostelem sv. Apolináře z roku 1362, jejichž úkolem bylo teologické studium a výuka na univerzitě (podle V. Kašpara, Průvodce pražskou archeologií, Praha 2018).