• Menu
    • Aktuality

    • Prezentace
    • Multimediálně
    • Ke stažení

    • Obsah mapy
      • Zkoumané plochy
      • Praha archeologická
      • Za archeologií v Praze
      • Interdisciplinae
      • Památková péče
    • O webu
  • Mapa
EN

    Místa posledního odpočinku obyvatel Prahy
    Hradčany

    Praha 1, Hradčany

    Pohřebiště, známá z Hradčan díky archeologickým výzkumům zčásti zanikla v souvislosti se stavebními pracemi v moderním věku, hroby mimo narušené plochy se dosud nalézají pod současným povrchem města.

     

    Pod dlažbou a stavbami současné Prahy jsou dodnes skryty nejen pozůstatky života našich předků. Stejně tak archeologie umožňuje vstoupit do tajuplného světa zvyklostí a vztahů, které v dávné minulosti panovaly mezi živými a jejich mrtvými a které se v průběhu staletí neustále proměňovaly.

    Jedním z míst, kde lze v Praze postupně projít místy, která si naši předci zvolili pro ukládání svých zemřelých k poslednímu odpočinku a kde lze proměny vztahu k mrtvým sledovat v rozpětí téměř tisíce let, jsou právě Hradčany. Na proměnách pohřebních zvyklostí je dobře patrný i vliv postupujícího procesu christianizace, které se po přijetí křtu knížetem Bořivojem koncem 9. století postupně šířilo. Nejdříve se tento proces dotkl nejvyšších vrstev společnosti, v průběhu raného středověku se však křesťanství stalo obecným náboženstvím.

    V době počátečního rozvoje Prahy, kdy byl založen Pražský hrad a v jeho jižním a západním sousedství vyrůstalo živě pulsující osídlení, záhy opevněné mohutnými hradbami, byl svět živých a mrtvých výrazně oddělen. Pohřebiště byla zakládána ve vzdálenosti několika stovek metrů od osídlené plochy.

    Řada pohřebišť, která lemují osídlenou plochu, se  rozkládá  za  výrazným terénním zářezem Brusnice. Tato pohřebiště - zejména ta, ležící v prostoru někdějších královských zahrad, náleží k nejbohatším, která byla dosud v Praze objevena. Jsou spojována s elitní vrstvou knížecích družiníků.

    Královská zahrada, Bažantnice

    Tzv. Lumbeho zahrada. Dlouho hledané raně středověké pohřebiště s mimořádně honosnými hroby se šperkem velkomoravského typu i mladšími luxusními vzory.

    Plocha někdejšího pohřebiště se nachází nad hranou Jeleního příkopu v západní části Královských zahrad Pražského hradu, které bývají zpřístupňovány jen příležitostně.

    Příslušníci elity  bývali na svou poslední cestu vy­bavováni honosnými výrobky – zejména luxusními šperky ze zlata a stříbra (náušnicemi, zdobenými schránkami na předměty, tzv. kaptorgami, jimž byla přisuzována ochranná moc, či gombíky), někdy i je­jich kolekcemi. Šlo o šperky velkomoravského typu i o předměty navazující na honosné a technologicky náročné moravské vzory (zdobení filigránem, granu­lací, v mladším období se objevují zvířecí motivy). V souvislosti s inovací motivů je někdy uvažováno přímo o pražské dílně. Spíše výjimečně, zejména ve srovnání s velkomorav­ským prostředím či jinými oblastmi Čech, se v této době setkáváme v hrobech také se sekerou nebo s ostruhami.

    Jízdárna a okolí

    Významné raně středověké pohřebiště s honosnými šperky v prostoru Jízdárny a jejího okolí.

    Plocha někdejšího raně středověkého pohřebiště je dnes zastavěna jednotlivými křídly Jízdárny a technickými stavbami zázemí Pražského hradu.

    Pražský hrad,

    křídlo mezi II. a IV. nádvořím

    Knížecí pohřeb v hrobce v kostele Panny Marie.

    Pohledově zpřístupněny relikty mladší fáze kostela,který vznikl na místě starší tumby a hrobky s ostatky.

    http://praha-archeologicka.cz/p/273?q=Panny+Marie

    Od závěru 9. století můžeme sledovat  jev, který souvisí s přijetím křesťanství vládnoucí vrstvou, pohřbívání v kostelích. Ty jsou ovšem ještě dlouho vyhrazeny pouze nejvýše postaveným lidem - příslušníkům vládnoucího roku nebo církevním hodnostářům.  K prvním osobám, kterým se dostalo tohoto privilegia, byli  pravděpodobně kníže Spytihněv se svou ženou, pohřbení v kostele P. Marie, v prvním historicky známém kostele v Praze.

    V průběhu 11. století se začíná vztah společnosti k zemřelým měnit. Milodary, vkládané do hrobů jsou skromější, postupně hrobová výbava mizí téměř úplně.  Objevuje se jednoduchý šperk, mincev dlaních či ústech zemřelých, mizí nádoby. Pohřební místa se přesouvají do blízkosti osídlených ploch, někdy jsou osídlením obklopeny. Vznikají první kostelní pohřebiště, které již neslouží výhradně nejvýše postaveným vrstvám společnosti. Řadová pohřebiště, kde se jednotlivé hroby respektují jsou vystřídána mnohovrstevnatým pohrbíváním etážovým.

    Loretánské náměstí, východní část

    Pohřebiště, využívané v 6.-7., intenzívně poté v 11.-15. století a posléze také v novověku, kdy se v prostoru náměstí nacházelo s největší pravděpodobností hradčanské popraviště.

    Plocha náměstí volně přístupná, v tarasní zdi zabudovány ukázky náhrobních kamenů z raněstředověkého pohřebiště, při její jižní části v dlažbě vyznačen půdorys stržené barokní kaple sv. Matouše

    http://praha-archeologicka.cz/p/277?q=Loret%C3%A1nsk%C3%A9

    Nejstarší raně středověké osídlení Prahy náleží lidem, kteří v období označovaném jako časně slovanské, využívali specifické jednouché v ruce vytvářené nádoby, od nichž byl odvozen název této kultury – kultura s keramikou pražského typu.

    Loretánské náměstí je jedním z míst, kde jsou doloženy pohřby z tohoto období, pro něž je charakteristické pohřbívání žehem. Popel mrtvých byl do země ukládán  ve zmíněných nádobách. Na Loretánském náměstí byla objevena jedna kompletně dochovaná nádoba s popelem ženy, několik dalších pak ve zlomcích.

    Mladohradištní raně středověké pohřebiště na Loretánském náměstí je dosud nejrozsáhlejším pohřebištěm, objeveným v prostoru historické Prahy. Celkový počet hrobů neumíme určit, s určitostí se pohybujeme v řádu několika stovek pohřbených jedinců, včetně nejmenších dětí. V hrobech se objevují se mince, drobné jednoduché ozdoby – především tzv. záušnice z barevných kovů i stříbra, které se stávají běžným šperkem.

    Nejstarší hrobové jámy byly do původně osídlené plochy vyhloubeny někdy po polovině 11. století. V té době se tedy začíná stírat předěl mezi světem živých a světem mrtvých. Proměnila se i výbava, vkládaná neboštíkům na poslední pouť. Objevují se mince, drobné jednoduché ozdoby – především tzv. záušnice z barevných kovů i stříbra, které se stávají běžně dostupným šperkem, korálky z různých materiálů. Rakve, případně jiné jednodušší dřevěné vybavení hrobu se obkládá kameny, setkáváme se s prvními náhrobními kameny. Některé dosahují výjimečných rozměrů, v případě Loretánského náměstí jsou ale vesměs jen minimálně opracované, pouze v jediném případě je doložena rytá značka na povrchu. Některé z těchto kamenů či jejich zlomků jsou osazeny v tarasní zdi, oddělující vyvýšenou část náměstí od plochy, která respektuje přirozený terén a spadá pozvolna k severu.

    Výbava vrcholně středověkých hrobů je ještě skromnější, než hrobů v předchozím období. Až na výjimky v podobě skromných prstenů chybí šperk, občas se objeví oděvní doplňky, především opaskové přezky.

    Část hrobů, odkrytých na Loretánském náměstí, náleží až období 16. století.  Mezi těmito hroby se často objevují nepietně pohřbené ostatky zemřelých, výjimkou nejsou pohřby těch, jejichž život byl ukončen popravou stětím.

    Toto svědectví ve spojení se zprávami v historických pramenech, které často hovoří o popravišti na Hradčanech, případně za strahovskou branou naznačují, že právě v těchto místech se mohlo toto popraviště nacházet. Přímé doklady takového místa ale zjištěny výzkumem nebyly.

     

    Strahovský klášter

    Předklášterní a klášterní pohřebiště v areálu Strahovského kláštera.

    Nádvoří kláštera a jeho okolí je volně přístupné. Vybrané objekty areáu jsou přístupné dle turistické návštěvní doby.

    http://praha-archeologicka.cz/p/286?q=Strahovsk%C3%BD+kl%C3%A1%C5%A1ter

    Jedno z pohřebišť se rozkládalo jižně dnešního vstupu do areálu strahovského kláštera, kde je zachyceno ve dvou polohách (hospodářský dvůr a zahrada jižně od něj), další v okolí stávající baziliky Nanebevzetí Panny Marie. Se vznikem kláštera v roce 1142 souvisí mladší etapy pohřbívání, které spadají nejen do středověku, ale i novověku. K objevům hrobů v areálu kláštera docházelo opakovaně již od počátku 20. století.

    K výbavě hrobů z předklášterního pohřebiště patřily keramické nádoby, vícečetné soubory esovitých záušnic, jednoduché náušnice, náhrdelníky ze skleněných i jantarových korálků, nože, nalezeno bylo také torzo vědérka, zastoupena je i rolnička, prstýnek či gombíky.

    Pohřbívání v raně středověké Praze. Stav poznání k roku 2017. Podle Boháčová – Podliska a kol. 2018. Pražský hrad –  pohřebiště v tzv. Lumbeho zahradě. . Stříbrná kaptorga z jednoho z nejbohatších hrobů.  ARÚ AV ČR Praha. Pražský hrad –  pohřebiště v tzv. Lumbeho zahradě. . Stříbrná kaptorga.  ARÚ AV ČR Praha. Pražský hrad –  pohřebiště v tzv. Lumbeho zahradě. Příklad náušnice s granulovanou technikou.  ARÚ AV ČR Praha.
    1 2 3 4
    Pražský hrad –  pohřebiště v tzv. Lumbeho zahradě. . Příklad typického šperku - gombíky.  ARÚ AV ČR Praha. Pražský hrad –  pohřebiště v tzv. Lumbeho zahradě. . Příklady jednoduchých náušnic.  ARÚ AV ČR Praha. Pražský hrad –  pohřebiště v tzv. Lumbeho zahradě. . Zlaté náušnice se zvířecími motivy. Typický příklad šperku navazujícího na velkomoravskou tradici. ARÚ AV ČR Praha. Pražský hrad –  Prašný most. Horní části nosných pilířů renezančního mostu, obnažené při stavebních pracích koncem 20. století.  ARÚ AV ČR Praha.
    5 6 7 8
    Pražský hrad - Slévárenský dvůr.  Jednoduchá záušnice s mnohonásobnou esovitou smičkou byla nalezena při záchranném archeologickém výzkumu koncem 20. století. Je jedním z mnoha dokladů pohřbívání na Pražském hradě a jeho okolí v době kolem přelomu 9.a 10. století. ARÚ AV ČR Praha. Pražský hrad – pohřebiště u  kostela Panny Marie. Podle J. Frolíka. Pražský hrad –  kostel Panny Marie a nálezy z knížecího hrobu. ARÚ AV ČR Praha. Pražský hrad –  kostel Panny Marie. Stříbrná náušnice z hrobu ženy - patrně manželky knížete Spytihněva I.
    9 10 11 12
    Pražský hrad –  pohřebiště na Loretánském náměstí.  ARÚ AV ČR Praha. Podle Boháčová - Podliska a kol. 2018. Pražský hrad –  pohřebiště na Loretánském náměstí.  ARÚ AV ČR Praha. Pražský hrad –  pohřebiště na Loretánském náměstí 1934-1936.  ARÚ AV ČR Praha, pozůstalost I. Borkovského. Pražský hrad –  pohřebiště na Loretánském náměstí 1934-1936.  ARÚ AV ČR Praha, pozůstalost I. Borkovského.
    13 14 15 16
    Pražský hrad –  pohřebiště na Loretánském náměstí 1934-1936.  ARÚ AV ČR Praha, pozůstalost I. Borkovského. Pražský hrad –  pohřebiště na Loretánském náměstí 1934-1936.  ARÚ AV ČR Praha, pozůstalost I. Borkovského. Areál strahovského kláštera s pohřebišti. Podle Boháčová - Podliska a kol. 2018. Areál strahovského kláštera. Nádoba z hrobu. Podle Boháčová - Podliska a kol. 2018.
    17 18 19 20
    • 1 – Pohřbívání v raně středověké Praze. Stav poznání k roku 2017. Podle Boháčová – Podliska a kol. 2018.
    • 2 – Pražský hrad – pohřebiště v tzv. Lumbeho zahradě. . Stříbrná kaptorga z jednoho z nejbohatších hrobů. ARÚ AV ČR Praha.
    • 3 – Pražský hrad – pohřebiště v tzv. Lumbeho zahradě. . Stříbrná kaptorga. ARÚ AV ČR Praha.
    • 4 – Pražský hrad – pohřebiště v tzv. Lumbeho zahradě. Příklad náušnice s granulovanou technikou. ARÚ AV ČR Praha.
    • 5 – Pražský hrad – pohřebiště v tzv. Lumbeho zahradě. . Příklad typického šperku - gombíky. ARÚ AV ČR Praha.
    • 6 – Pražský hrad – pohřebiště v tzv. Lumbeho zahradě. . Příklady jednoduchých náušnic. ARÚ AV ČR Praha.
    • 7 – Pražský hrad – pohřebiště v tzv. Lumbeho zahradě. . Zlaté náušnice se zvířecími motivy. Typický příklad šperku navazujícího na velkomoravskou tradici. ARÚ AV ČR Praha.
    • 8 – Pražský hrad – Prašný most. Horní části nosných pilířů renezančního mostu, obnažené při stavebních pracích koncem 20. století. ARÚ AV ČR Praha.
    • 9 – Pražský hrad - Slévárenský dvůr. Jednoduchá záušnice s mnohonásobnou esovitou smičkou byla nalezena při záchranném archeologickém výzkumu koncem 20. století. Je jedním z mnoha dokladů pohřbívání na Pražském hradě a jeho okolí v době kolem přelomu 9.a 10. století. ARÚ AV ČR Praha.
    • 10 – Pražský hrad – pohřebiště u kostela Panny Marie. Podle J. Frolíka.
    • 11 – Pražský hrad – kostel Panny Marie a nálezy z knížecího hrobu. ARÚ AV ČR Praha.
    • 12 – Pražský hrad – kostel Panny Marie. Stříbrná náušnice z hrobu ženy - patrně manželky knížete Spytihněva I.
    • 13 – Pražský hrad – pohřebiště na Loretánském náměstí. ARÚ AV ČR Praha. Podle Boháčová - Podliska a kol. 2018.
    • 14 – Pražský hrad – pohřebiště na Loretánském náměstí. ARÚ AV ČR Praha.
    • 15 – Pražský hrad – pohřebiště na Loretánském náměstí 1934-1936. ARÚ AV ČR Praha, pozůstalost I. Borkovského.
    • 16 – Pražský hrad – pohřebiště na Loretánském náměstí 1934-1936. ARÚ AV ČR Praha, pozůstalost I. Borkovského.
    • 17 – Pražský hrad – pohřebiště na Loretánském náměstí 1934-1936. ARÚ AV ČR Praha, pozůstalost I. Borkovského.
    • 18 – Pražský hrad – pohřebiště na Loretánském náměstí 1934-1936. ARÚ AV ČR Praha, pozůstalost I. Borkovského.
    • 19 – Areál strahovského kláštera s pohřebišti. Podle Boháčová - Podliska a kol. 2018.
    • 20 – Areál strahovského kláštera. Nádoba z hrobu. Podle Boháčová - Podliska a kol. 2018.
    délka úseku popis úseku cíl
    ca 500 m Výchozím bodem je zastávka MHD Pražský hrad, trasa je vedena přes západní část areálu Pražského hradu. Loretánské náměstí
    ca 500 m Loretánské náměstí je snadno dostupné rovněž ze zastávky Brusnice areál Strahovského kláštera
    Hradčany novověk pohřebiště procházky městem středověk

    Datum vložení: 12.3.2020 | Datum aktualizace: 20.3.2020
    Autor: Ivana Boháčová

    Použité prameny:
    • Boháčová, I. 2007: Pohanské rituály či běžné řemeslo? Příspěvek k poznání zázemí Pražského hradu na přelomu raného a vrcholného středověku. Archaeologica Pragensia 18, 19–44.
    • Boháčová, I. – Blažková, G. 2011: Loretánské náměstí v Praze-Hradčanech. Archeologický výzkum I. Borkovského a jeho výsledky. Castrum Pragense 11/1, 2. Praha.
    • Boháčová, I. – Podliska, J. a kol.: Průvodce pražskou archeologií. Památky známé, neznámé i skryté. Praha 2018.
    • Borkovský, I. 1969: Pražský hrad v době přemyslovských knížat. Praha.
    • Tomková, K. 2005: Pohřbívání na Pražském hradě a jeho předpolích, Díl I. 1, Praha, 446 s. Castrum Pragense 7
    • Tomková, K. 2006: Pohřbívání na Pražském hradě a jeho předpolích, Díl I. 2, Praha, 446 s. Castrum Pragense 7
    Vyhledávání prezentací
    Témata
    • Zkoumané plochy1
    • Praha archeologická36
    • Za archeologií v Praze87
    • Interdisciplinae8
    • Památková péče4
    Nedávné prezentace
    • Raně středověké pohřebiště v Motole Lokalita leží na severním svahu údolí Motolského…
    • Hradiště Zámka u Bohnic Hradiště Bohnice se nachází nad pravým břehem…
    • Hradiště Butovice Eneolitické výšinné sídliště a později raně…
    Štítky
    Hradčany novověk pohřebiště procházky městem středověk

    © 2022 Provozovatelem webu je: ARCHEOLOGICKÝ ÚSTAV AV ČR, Praha, v. v. i., Letenská 4, 118 01 Praha 1, IČ: 67985912, DIČ: CZ67985912

    Používáme cookies k optimalizaci našich webových stránek podle zásad cookies.
    Odmítnout Souhlasím