Dům čp. 604 – tzv. Týnská škola – se nachází na rohu Staroměstského náměstí a Týnské ulice. Dnešní stavba je tvořena dvěma původně samostatnými měšťanskými domy, písemně připomínanými poprvé roku 1359 a 1363 a spojenými po roce 1407. V literatuře panuje shoda nad datováním nárožní části domu ještě do sklonku 13. století. Jižní polovina dnešního domu bývá kladena do 1. poloviny 14. století s možností staršího vzniku.
Současná úprava suterénního prostoru, zahrnujícího starší, dříve neznámý objekt, vznikla po rekonstrukci domu čp. 604 v roce 2008. Uspořádání sklepů odpovídá původním dvěma domům. Rozdíly mezi oběma částmi dnešního širokého domu můžeme dodnes spatřit na klenbách jeho podloubí – v severní části je podloubí vybaveno jednoduchými žebry s reliéfními svorníky, která datují vznik loubí do sklonku 13. století a dovolují je považovat za nejstarší dochované podloubí nejen v Praze, ale u nás vůbec. Vyspělejší žebrová klenba jižní části podloubí vznikla patrně ve 2. čtvrtině 14. století.
Starší z obou sklepů byl postaven zřejmě těsně po polovině 13. století. K zasypání sklepa došlo podle nálezů keramiky v zásypu předběžně někdy na přelomu 16. a 17. století.
Odkrytí zasypaného východního sklepa za archeologické asistence bylo zahájeno v roce 2008 po důkladné, několikaleté přípravě stavební akce. Rovnoběžkově orientovaný sklep o rozměrech 7,40 x 5,30 m se zachoval v podobě, kterou mu dala jeho výstavba bez výraznějších mladších úprav. Dochované kapsy pro trámy v severní a jižní stěně dokládaly dřívější přítomnost trámového stropu. Samotné stěny nebyly příliš členěny, Nejčlenitější byla východní zeď, v níž bylo těsně pod úrovní stropu umístěno patrně větrací okénko, dále dvě stříškovitě zahrocené odkládací niky (vymezené poněkud překvapivě kamenicky neupravenou opukou lomového charakteru) a v jihovýchodním rohu sklepa půlkruhově zakončený portál, kterým byl prostor přístupný ze schody vybavené vstupní šíje od východu ze zadní části parcely. Existence dřevěného stropu sklepa je na Starém Městě i v celém historickém jádru Prahy spíše výjimečná.
V současném stavu jsou sklepní prostory názornou ukázkou podoby suterénů Starého Města ve 13. století. Na jejich odhalení byly poskytnuty prostředky z fondů Evropské unie a výsledek úprav mohou posoudit návštěvníci zdejší restaurace a kavárny stejně jako Pražané, pro něž jsou nově odkryté prostory volně přístupné.
Stavební prvky dochovaných konstrukcí domů
Ve vstupní místnosti severní části suterénu, přístupné strmým schodištěm přímo z podloubí, pozorujeme zaklenutí dvojicí křížových kleneb oddělených pasem. Jižní část je zaklenuta valenou klenbou, zpevněnou mohutným pasem z velkých, pečlivě opracovaných kvádrů. Stavební detaily i technika jejich provedení nasvědčují vzniku tohoto suterénu již v průběhu 13. století.
Naproti původnímu, dnes zazděnému vstupu z podloubí, je ve východní stěně sklepa jižní místnosti dobře dochovaný hrotitý gotický portál, donedávna rovněž zazděný. Za portálem o šířce 128 cm se v nevelkém odstupu objevil další, 115 cm široký portál, osazený v druhé, samostatné zdi probíhající 25 cm za východní zdí sklepa souběžně s ní a posunutý oproti prvnímu poněkud k severu. Obě zdi s portály byly docela mohutné, šířka západní z nich dosahovala 130 cm, východní 112 cm. Uzavření nově odhaleného portálu již nebylo hrotité, ale půlkruhové. Opracování kamenných článků portálu jednoduchým špičákem nebo úzkým dlátem oproti vyspělejšímu zubáku, používanému u některých kamenických prvků v přední části sklepa, rovněž avizovalo větší stáří nově odkrytých konstrukcí. Nicméně vztah obou portálů dokládal, že dosud známý sklep byl teprve dodatečně vložen do staršího, původně alespoň dvouprostorového staršího sklepa, z něhož v době stavby mladší části zůstala v provozu východní část. Z té se již dříve existujícím portálem postoupilo k portálu novému a jím do nových sklepních prostor.
1 | 2 | 3 | 4 |
5 | 6 |
Datum vložení: 26.7.2018 | Datum aktualizace: 16.1.2020
Autor: Zdeněk Dragoun