Středověká osada u kostela sv. Petra na Poříčí
Petrská čtvrť, se rozkládala při významném bubenském brodu na cestě do centra pražské aglomerace. Archeologické výzkumy zde doložily na mnoha místech bohaté doklady pravěkého, raně i vrcholně středověké osídlení v prostoru mezi kostely sv. Benedikta, sv. Klimenta a sv. Petra na Poříčí. Vedle nálezů pravěkého stáří jsou zde známy především bohaté doklady středověkého osídlení z 12. století. Výstavba staroměstských hradeb ve 30. letech 13. století ovlivnila na určitou dobu jeho podobu. Hlavní sakrální stavbou zdejšího osídlení byla jedna z nemnoha neklášterních bazilik na území českého státu – kostel sv. Petra na Poříčí, postavený ve 2. polovině 12. století. Stavba se nacházela s největší pravděpodobností uprostřed ohrazeného knížecího dvora společně se hřbitovem a s několika románskými stavbami. První písemná zpráva pochází až z počátku 13. století (1217), kdy zde sídlil řád německých rytířů. S jejich přítomností bývá spojována i doposud neprokázaná existence osady německých kupců V roce 1233 kupuje zdejší majetky královna Konstancie a věnuje je ve prospěch nového špitálu sv. Františka, který je od roku 1237 povýšen na samostatný řád křižovníků s červenou hvězdou. Po jejich přesunu v roce 1252 do nově budovaného špitálu na Starém Městě se zdejší dvorec stává jejich hospodářským centrem spravujícím rozsáhlé křižovnické majetky především za hradbami Nového Města na Špitálsku (dnešní Karlín). Ve 2. polovině 14. století byla Petrská čtvrť pojata do obvodu Nového Města a v daném prostoru vznikla dnešní uliční síť, která se postupně od poloviny 14. století zaplňovala zděnou zástavbou v rozsahu dnešních domovních bloků. Nejvíce informací o podobě a formách zdejšího osídlení před založením Nového Města bylo získáno archeologickými výzkumy z prostoru severně od kostela na místě dnešního administrativního objektu Prague City Center. Při stavební činnosti zde bylo prozkoumáno několik desítek pravoúhlých zahloubených domů z průběhu 2. poloviny 12. až 1. poloviny 14. století.
Minimálně ve čtyřech sídelních horizontech, které se mezi sebou liší svým uspořádáním a podobou. Obytné domy zde doplňují v jednotlivých horizontech také nálezy dokladů zpracování kovů.
|
|
|
|
| 1 | 2 | 3 | 4 |
|
|
|
|
| 5 | 6 | 7 | 8 |
- 1 – Území Petrské čtvrti na podkladu současné katastrální mapy s vyznačením průběhu hradebních pásem Starého a Nového Města pražského. 1 – kostel sv. Petra na Poříčí; 2 – kostel sv. Klimenta; 3 – zaniklý kostel sv. Benedikta; 4 – plocha archeologického výzkumu (Prague City Center); 5 – plocha archeologického výzkumu na náměstí Republiky (Palladium); 6 – Petrské náměstí; 7 – původní koryto Vltavy (podle V. Lorence 1973 a podkladů autorů sestavil V. Kašpar, upravila S. Babušková).
- 2 – Nálezy zahloubených dřevohliněných domů z 12.–13. století z osady u kostela sv. Petra na Poříčí. První sídelní horizont žlutě, druhý oranžově, třetí červeně a čtvrtý modře (podle Bureš et al. 1997 upravil V. Kašpar, 2017).
- 3 – Celkový pohled na plochu archeologického výzkumu situovaného severně od kostela sv. Petra. Foto z výzkumu L. Špačka; © NPÚ Praha mezi roky 1969–1976.
- 4 – Archeologický výzkum osady u kostela sv. Petra na Poříčí na konci 60. let 20. století zachytil řadu raně středověkých dřevohliněných domů se vstupní šíjí. Foto z výzkumu L. Špačka; © NPÚ Praha mezi roky 1969–1976.
- 5 – Nálezy z výzkumu osady u kostela sv. Petra na Poříčí. Fragment středověkého keramického glazovaného aquamanile užívaného při rituálním omývání rukou. Foto a kresba L. Vařeková, 1997.
- 6 – Nálezy z výzkumu osady u kostela sv. Petra na Poříčí. Dva zlomky malovaných skleněných pohárů z benátského Murana (vlevo) a syrského Aleppa (vpravo). Foto a kresba L. Vařeková, 1997.
- 7 – Nález řady kůlových jamek je dokladem existence plotů členících plochu předlokačního sídliště mezi kostely sv. Benedikta a sv. Petra na Poříčí. Archeologický výzkum bývalých kasáren na náměstí Republiky. Foto P. Bartáček, 2004; výzkum V. Kašpara; © Archaia Praha.
- 8 – Půdorysy kostelů: a – sv. Petra na Poříčí, b – sv. Klimenta s vyznačenými románskými a raně gotickými fázemi. Modře obrys dnešních kostelů (podle Dragoun 2002b).
Datum vložení: 22.10.2017 | Datum aktualizace: 3.2.2018
Autor: Vojtěch Kašpar, Archaia o.p.s.
- Bureš, M. – Kašpar, V. – Špaček, L. – Vařeka, P. 1997: The 13th century pre-urban settlement complex near the St. Peter´s church in Prague. In: G. De Boe – F. Verhaeghe eds., Urbanism in Medieval Europe – Papers of the „Medieval Europe Brugge 1997“ Conference, Volume I., Zellik, 7–17.
- Dragoun, Zd. 2002b: Praha v letech 885–1310. Kapitoly o románské a raně gotické architektuře. Praha.
- Dragoun, Zd. – Juřina, P. – Kašpar, V. 2009:„Město tří kostelů“ Petrská čtvrť a její role v románské Praze. In: P. Juřina 2009a: Náměstí Republiky – výzkum století, Praha, 54–66.
- Huml, V. 1987: Kostel sv. Klimenta na Novém Městě pražském ve světle historicko-archeologického výzkumu. Archaeologica Pragensia 8, 157–254.
- Huml, V. 1989: Archeologický výzkum zástavby býv. Biskupského dvora u sv. Petra Na Poříčí (Praha 1 – Nové Město). Archaeologica Pragensia 10, 205–257.
- Kašpar, V. 2007: Nové poznatky k archeologickému poznání petrské čtvrti na Novém Městě pražském. In: Archeologické výzkumy v Čechách 2006. Sborník referátů z informačního kolokvia, Zprávy České archeologické společnosti, Supplément 68, Praha, 38–40.
- Mendl, B. 1932: „Vici Theutunicorum“ a „civitas circa s. Gallum“. Český časopis historický 38, 237–259.
- Novotný, P. 2008: Petrská čtvrť dům od domu. Praha.
- Špaček, L. 1984: Výzkum v Petrské ulici (Příspěvek k datování středověké hmotné kultury). Archaeologica Pragensia 5, 71–80.