Hradiště Bohnice se nachází nad pravým břehem Vltavy na severním okraji Prahy, na trojúhelníkovém ostrohu zvaném Zámka, Zámky či Na Zámcích. Jeho svahy na severu prudce spadají do Drahanské rokle a na jižní straně do údolí Čimického potoka, na západě se strmě vypíná do výšky asi 60 metrů nad řekou Vltavou a na východě úzkou šíjí přechází do otevřené krajiny. Od východní vstupní šíje široké asi 30 metrů se plocha ostrohu mírně svažuje směrem k západu. Původní skalnatý svah na západní straně nad řekou zničil novodobý kamenolom, který zasáhl i přilehlou část hradiště. Dlouhodobá zemědělská činnost a terénní úpravy v místě vstupu na ostroh narušily pozůstatky opevnění dochované na jeho okrajových hranách. Ostroh byl osídlen již v pozdní době kamenné kulturou nálevkovitých pohárů (3800–3400 př. n. l.) a kulturou řivnáčskou (3100–2800 př. n. l.), dále v době bronzové (2300–800 př. n. l.), starší době železné (800–400 př. n. l.) a pak až v 6. století n. l. nově příchozím slovanským obyvatelstvem.

Raně středověké bohnické hradiště bylo donedávna popisované jako jednodílné, trojúhelníkového či lichoběžníkového půdorysu, o celkové rozloze 6,5 hektaru. V souvislosti s budoucí výstavbou dálničního obchvatu kolem severního okraje Prahy se v letech 2005–2006 uskutečnil geofyzikální průzkum ostrohu i jeho východního předpolí, který zpřesnil průběh opevnění dosud známé plochy hradiště a zachytil další linie fortifikací uvnitř i vně tohoto prostoru. Z výsledků měření vyplývá, že pravěké a raně středověké hradiště Zámka se rozkládalo na mnohem větší ploše, o rozloze 10–12 hektarů, a také vnější osídlené části hradiště byly opevněny vícenásobným systémem příkopů. Ve východní třetině centrální plochy měření zachytilo dvě částečně paralelní linie v severojižní orientaci – patrně val a příkop.