Problém odklízení odpadků provází Prahu od nejstarších dob. Jednodušší situace byla před vybudováním městské fortifikace, která jeho prostor uzavřela do pevných hranic. Odpadky se do té doby celkem běžně vršily kolem domů a ještě neuzavřený blokový systém Prahy, stejně jako absence obvodových hradebních zdí, umožňovaly jejich plošné rozptýlení. Prakticky současně se zahušťováním zástavby a uzavřením města hradbami se domovní odpad začíná ukládat do speciálně vykopaných odpadních jímek na zadních částech domovních parcel nebo se k tomuto účelu používají studny, v nichž se zkazila voda. Obsah jímek a studní byl opakovaně vyvážen mimo obvod města. Jako příhodné úložiště pro Staré Město pražské byl záhy vybrán prostor při březích Vltavy, na západě a severu podél ohybu Vltavy k východu. Staroměstské opevnění postavené na březích Vltavy v polovině 13. století bylo vedeno ve větším odstupu od řeky a ponechávalo v těchto místech dostatek prostoru, na němž se během času vytvořily vrstvy vysoké v některých místech více než 5 m.

Jedním z prvních výzkumů, který tuto situaci zaznamenal, byl dohled při budování pod­zemních garáží na Palachově náměstí na počátku 90. let 20. století. Harmonogram stavby měl tehdy totální přednost před snahou o záchranu množství nálezů, které se v těžených terénech v bohaté míře nacházely, a tak byly jen zdokumentovány vybrané profily a z jejich vrstev vyvzorkovány vybrané předměty. Ty pocházely nejčastěji ze 14. až 16. století a díky zamokřeným vrstvám, zejména v hlubších partiích těžby, se zachovaly i artefakty z organických materiálů, jakými byly např. dřevo nebo vyčiněné kůže. Získané informace umožnily při dalších stavebních akcích archeologickou asistenci již ve větší míře a další nálezy upřesnily i rozlohu tohoto, patrně hlavního staroměstského smetiště. Na jihu zasahovalo do blízkosti Karlova mostu, na východě až do míst dnešní právnické fakulty. Důležitý výzkum proběhl při ražbě kolektoru v okolí Rudolfina, v jehož rámci se podařilo zachytit i staroměstskou hradbu pod ulicí Širokou. Právě rychlý nárůst terénů před městskou zdí byl jednou z příčin, že hradební zeď relativně brzo pozbyla své funkce a zmizela ve vrstvách odpadků.