Terény v Mostecké ulici a jejím okolí jsou dochovány pod násypem vysokým min. 2,5 metru. Překryl kamenitou 11 m širokou silnici od Juditina mostu. Jestli vznikla v době románské spolu s mostem (2. pol. 12. st.), nebo později, po vzniku gotického města (2. pol. 13. st.), se nepodařilo zjistit. Na povrchu se dochovalo několik velkých křemencových kamenů, byly objeveny ve stěně tunelu pod zúžením Josefské ulice. Komunikaci vybudovali bytelně, se základovou kamennou konstrukcí v podobě stupňovitě se zahlubujícího úvozovitého koryta hloubky 0,8 metru a šířky více než 7 metrů, vyplněného omletými opukovými a říčními valouny. „Kufr“ románské (?) silnice byl zakopán do konstrukcí staršího dřevěného prostranství z 9. a 10. století.

Ze staršího prostranství byla zastižena pravidelná síť základových rámů či nízkých komor o délce přibližně 4 metry. Síť rámů je z poloviny 10. století, její šířka (S–J) přesahovala 23 metrů. Výkop se dostal pod tuto nejmladší úpravu pouze v jediném místě – v kabelové komoře před dnes srbským vyslanectvím, kde prohloubením o další metr dosáhl až na rostlý terén. Zvrstvení zde vydalo svědectví o osmi opravách dřevěné cesty, což dokládá dlouhou dobu trvání komunikace (nejstarší oprava je z konce 9. století). Na jiném místě graficky rekonstruovaného vydřeveného prostranství – pod sklepy vinárny v čp. 271 – byly objeveny pochozí dubové fošny připevněné na základové rámy. Zbytky dřevěných základů prostranství 10. století jsou pod dnešní dlažbou dodnes dochovány zejména na jižním okraji Mostecké ulice, uprostřed jsou poničeny románskou (?) silnicí a dnešní kanalizací.