• Menu
    • Aktuality

    • Prezentace
    • Multimediálně
    • Ke stažení

    • Obsah mapy
      • Zkoumané plochy
      • Praha archeologická
      • Za archeologií v Praze
      • Interdisciplinae
      • Památková péče
    • O webu
  • Mapa
EN

    Bývalý cisterciácký klášter na Zbraslavi

    Praha 5, Zbraslav

    Bartoňova 2

    zaniklý středověký klášter

    MHD, zastávka autobusu Zbraslavské náměstí, pěšky do zámeckého parku. Zámecký park, v němž bylo zdivo klášterního kostela objeveno, je přístupný; budova někdejší prelatury přístupná není.

    V roce 1850 byl při opravě věže kostela v Horních Mokropsech nalezen plán zcela zaniklého klášterního kostela, který měl podle svého zakladatele Václava II. sloužit i jako královské pohřebiště. Otázka důvěryhodnosti tohoto nákresu (dochovala se pouze jeho kopie), se stala jednou z klíčových otázek řešených při archeologickém výzkumu, který na Zbraslavi proběhl v letech 1976– 1980. Výsledky výzkumu potvrdily v hlavních rysech podobu kostela známou z objeveného plánu. Centrem více než sto metrů dlouhého chrámu byly čtyři mohutné pilíře vystavěné na místě křížení hlavní lodě a transeptu. Mezi východní dvojící pilířů byla odkryta prostá cihelná hrobka, kterou považujeme za hrobku zakladatele kostela. Na východě byl chrám ukončen pravoúhlým chórem s věncem polygonálních kaplí po jeho obvodu. Na presbytář navazoval trojlodní transept. Bazilikální trojlodí bylo (pravděpodobně později) doplněno na jižní straně o čtvrtou loď tvořenou souvislou řadou kaplí. Na severní straně nahradilo pátou loď křídlo ambitu, oddělené ovšem od kostela plnou zdí. Ve shodě s řádovými pravidly neměl kostel věže. Celkové rozměry chrámu byly monumentální – celková délka více než 100 metrů, šířka čtyřlodí 30 metrů. V roce 1305 stavba (alespoň její východní část) již natolik pokročila, že zde mohl být zakladatel kláštera pohřben. Cihlová zděná hrobka Václava II. jejíž základy výzkum odkryl, stála na čestném místě uprostřed tehdy dostavěné části kostela. Další etapa archeologického výzkumu proběhla v letech 1984–1989 při rekonstrukci barokní prelatury a její výsledky byly doplněny průzkumem stavebně-historickým. Důležitým objevem bylo zjištění zbytků kvádříkové stavby v dnešním západním křídle prelatury, patřící dvěma fázím výstavby, které stavbě kláštera předcházely. Objevené raně středověké hroby nadto signalizují někde v blízkosti výskyt starší církevní stavby.

    Plán území někdejšího kláštera s rekonstrukcí půdorysu kostela a přilehlých budov a se zakreslením nejdůležitějších nálezů. 1 – románská zdiva starších staveb; 2 – hrobka Václava II.; 3 – loď kostela P. Marie; 4 – rajský dvůr; 5 – středověké pohřebiště; 6 – prelatura (podle Charvátová 2002). Výzkumem odkryté zdivo kaple na jižní straně chóru. Foto M. Tryml, 1977, NPÚ Praha. Začišťování stěn vybagrované rýhy pro kanalizaci v místech bývalého kláštera. Foto M. Tryml, 1997; NPÚ Praha. Kresebná dokumentace odkrytého zdiva kaple. Červeně zbytky nadzemního zdiva nebo jeho otisků. Kresba J. Mourek, 1985, NPÚ Praha.
    1 2 3 4
    Střídmost až strohost cisterciácké architektury je patrná i z nákresu Zbraslavského chrámu zhotoveného podle starých, dnes ztracených výkresů. Fotokopie plánu nalezeného roku 1850 v makovici věže farního kostela v Horních Mokropsích (Charvátová 2002).
    5
    • 1 – Plán území někdejšího kláštera s rekonstrukcí půdorysu kostela a přilehlých budov a se zakreslením nejdůležitějších nálezů. 1 – románská zdiva starších staveb; 2 – hrobka Václava II.; 3 – loď kostela P. Marie; 4 – rajský dvůr; 5 – středověké pohřebiště; 6 – prelatura (podle Charvátová 2002).
    • 2 – Výzkumem odkryté zdivo kaple na jižní straně chóru. Foto M. Tryml, 1977, NPÚ Praha.
    • 3 – Začišťování stěn vybagrované rýhy pro kanalizaci v místech bývalého kláštera. Foto M. Tryml, 1997; NPÚ Praha.
    • 4 – Kresebná dokumentace odkrytého zdiva kaple. Červeně zbytky nadzemního zdiva nebo jeho otisků. Kresba J. Mourek, 1985, NPÚ Praha.
    • 5 – Střídmost až strohost cisterciácké architektury je patrná i z nákresu Zbraslavského chrámu zhotoveného podle starých, dnes ztracených výkresů. Fotokopie plánu nalezeného roku 1850 v makovici věže farního kostela v Horních Mokropsích (Charvátová 2002).
    klášter knižní průvodce tipy na výlety Velká Praha vrcholný středověk

    Datum vložení: 18.5.2017 | Datum aktualizace: 3.2.2018
    Autor: Michal Tryml

    Použité prameny:
    • Benešovská, K. – Ječný, H. – Stehlíková, D. – Tryml, M. 1986: Nové prameny k dějinám klášterního kostela na Zbraslavi. Umění 34, 385–409.
    • Dragoun, Zd. – Stehlíková, D. 1992: Archeologické a stavebně historické výzkumy v areálu prelatury zbraslavského kláštera v letech 1984–1989. Staletá Praha 22, 135–164.
    • Charvátová, K. 2002: Dějiny cisterckého řádu v Čechách 1142–1420. 2. svazek. Praha.
    • Ječný, H. – Tryml, M. 1983: Pohřebiště Přemyslovců na Zbraslavi. In: Umění 13. století v českých zemích, Praha, 197–200.
    • Vlček, P. – Sommer, P. – Foltýn, D. 1997: Encyklopedie českých klášterů. Praha.
    Vyhledávání prezentací
    Témata
    • Zkoumané plochy1
    • Praha archeologická36
    • Za archeologií v Praze87
    • Interdisciplinae8
    • Památková péče4
    Nedávné prezentace
    • Raně středověké pohřebiště v Motole Lokalita leží na severním svahu údolí Motolského…
    • Hradiště Zámka u Bohnic Hradiště Bohnice se nachází nad pravým břehem…
    • Hradiště Butovice Eneolitické výšinné sídliště a později raně…
    Štítky
    klášter knižní průvodce tipy na výlety Velká Praha vrcholný středověk

    © 2022 Provozovatelem webu je: ARCHEOLOGICKÝ ÚSTAV AV ČR, Praha, v. v. i., Letenská 4, 118 01 Praha 1, IČ: 67985912, DIČ: CZ67985912

    Používáme cookies k optimalizaci našich webových stránek podle zásad cookies.
    Odmítnout Souhlasím