Typickým případem, kdy provedený výzkum vyvrátil předpoklady, s nimiž se k lokalitě původně přistupovalo, byly práce prováděné na ploše před budovou restaurace Petřínské terasy (někdejším letním refektářem karmelitek) v roce 1996. Vzhledem k poloze lokality vysoko na petřínském svahu byl zde zjišťovací výzkum naplánován víceméně pro jistotu. Nicméně už výsledky prvních sond způsobily, že zjišťovací průzkum se změnil na regulérní plošný výzkum celé ohrožené lokality. Navzdory okolním strmým svahům je místo, na němž měly být vystavěny podzemní prostory, tvořeno po­měrně rozsáhlou plošinou, vzniklou přírodními pochody při sesuvech půdy. Výzkumné práce prokázaly, že na plošině stál již ve 12. století dvouprostorový kamenný dům, vystavěný klasickou románskou stavební technikou z pečlivě opracovaných opukových kvádříků s podřezávanými spárami. Dům byl téměř 5 metrů dlouhý a 4 metry široký, jeho přízemí bylo místy mírně zapuštěno pod úroveň terénu. Příčně byl půdorys domu předělen na dvě téměř stejně velké prostory. Do jižní z nich se vstupovalo otvorem v jižní stěně, vstup do severní prostory nebyl objeven. Velmi pravděpodobně se nalézal v západní stěně, v místech, které byla porušeny pozdějšími zásahy.

Zkoumaný objekt měl zřejmě ještě jedno nadzemní podlaží, jehož podlaha byla z kamenných dlaždic, objevených v zásypu. Dům byl zjevně centrální budovou hospodářského dvora, jehož areál byl chráněn příkopem a kamennou zdí. Žádná přímá písemná zpráva zmiňující nalezený objekt se nedochovala, ale zdá se, že vlastníkem zdejších pozemků byla pražská kapitula. Jedním z nejstarších nálezů dosvědčujících lidskou aktivitu na plošině je denár knížete Soběslava II. z let 1173–1179. Zánik dvora je datován nálezy keramiky do průběhu první čtvrtiny 14. století, kdy byl dům vypálen a rozbořen. Násilnou akci dokazuje i nález mělce zahloubeného hrobu v blízkosti domu. V rozvalinách domu bylo nalezeno tisíce zlomků kostí zvířat (povětšinou koní), zdá se, že specializací zdejšího hospodářství byl jejich chov. Zánik dvora spojuje vedoucí výzkumu Jan Zavřel s obléháním Prahy a drancováním jejího okolí vojskem Fridricha Míšeňského v roce 1310. Dům na tomto místě poté již nebyl obnoven. První písemné zprávy o budově současné restaurace pocházejí až z roku 1694.