Náměstí Republiky jako veřejné prostranství existuje již mnoho staletí s počátky v době před založením Nového Města. Na formování předlokačního osídlení této části Prahy se výrazně podílela síť starých dálkových cest. V průběhu 12. století vzniká v jeho blízkém okolí několik osad, v jejichž středu byl postaven kostel (sv. Benedikt, sv. Kliment a sv. Petra na Poříčí). K razantní proměně zdejšího osídlení došlo při budováním opevnění Starého Města v průběhu 30. let 13. století. To v těchto místech tvořilo západní hranici budoucího náměstí a jednotné území zdejší románské sídelní aglomerace tak bylo rozděleno linií hradeb. Starší zástavba před hradbami byla stržena a území zůstalo převážně neosídleno, a to až do období založení Nového Města v polovině 14. století. Archeologický výzkum zdejšího prostoru přinesl četné doklady o zpevňování povrchu kamením, přičemž první úpravy komunikací zde vznikaly okolo poloviny 13. století. Lokace a vyměření uliční sítě Nového Města funkci tohoto veřejného prostranství plně respektovaly. Po obvodu budoucího náměstí i přilehlých ulic vyrostly ve 2. polovině 14. století nejen měšťanské domy s dílnami různých řemeslníků, ale také další novostavby, jako např. gotický špitál s kaplí P. Marie. Na jeho místě v průběhu raného novověku pak vznikl kapucínský klášter s kostelem sv. Josefa. Jak nám také napovídají dobové ikonografické prameny, bylo náměstí dlážděno pravidelně pokládanou kamennou dlažbou v celé ploše nejpozději od 18. století. Všechny výše zmíněné rozlehlé areály zanikají či mění svou funkci v posledních desetiletích 18. století. Mnoho těchto staveb bylo strženo, část z nich však byla přenechána k využití armádě či byla využita k jiným účelům.

Změny ve tváři náměstí pak přinesly další novostavby 19. a 20. století, včetně výstavby nových budov vozatajských kasáren. Rozsáhlý archeologický výzkum v samotné ploše náměstí proběhl v letech 2005–2006 v souvislosti s výstavbou obchodního centra Palladium. Mezi nejstarší stopy osídlení zdejšího místa patří objekty a nálezy, které můžeme spojovat se zpracováním železa, barevných kovů či jiných surovin. Většina z nich pochází z 12. století a souvisí s čilou řemeslnickou aktivitou zdejších obyvatel. K uvedenému období patří unikátní nález odkrytý naproti vchodu do kostela sv. Josefa. Jednalo se o podlouhlou jámu (délka 4,4 metru) s kamennou konstrukcí, která sloužila jako místo pro odlévání zvonů. Jedním z nejzajímavějších a největších objektů v ploše dnešního náměstí byla středověká vápenka ze 13. století. Půdorys zahloubené části zděné komory pece na vápno byl vyznačen do nového dláždění náměstí. Stejným způsobem jsou ve zdejší dlažbě vyznačeny dva půdorysy středověkých domů odkrytých archeologickým výzkumem na nároží ulice Truhlářské a Na Poříčí.