Kostel sv. Jiří byl založen někdy před rokem 921 knížetem Vratislavem I. jako druhý hradní chrám. Záhy se stal knížecím pohřebištěm, v roce 925 byly do něj přeneseny ostatky kněžny Ludmily. Boleslav I. posléze kostel sv. Jiří věnoval novému ženskému konventnímu klášteru, založenému po říšském vzoru, který byl vůbec prvním monastickým zařízením na území českého knížectví. Misi do Říma s žádostí o založení nejen tohoto kláštera, ale i pražského biskupství vedla dcera Boleslava I., Mlada. Ta se kolem roku 970 stala první abatyší. V roce 999 byl do baziliky sv. Jiří pohřben kníže Boleslav II.
Ve vyhodnocení výsledků výzkumů dodnes mezi archeology i stavebními historiky nepanuje shoda. Poslední revize pramenů v roce 2015 ukázala, že nejstarší dochované a převážně pod zemí ukryté relikty první fáze baziliky nepatří kostelu Vratislavovu z 1. čtvrtiny 10. století, jak se dříve předpokládalo, ale až stavbě postavené někdy kolem roku 1000 (zdivo je již kvádříkové). Jednalo se o baziliku se západní kryptou. Hlavní loď oddělovaly od lodí bočních východně od krypty válcové sloupy. Východní závěr baziliky neznáme – ve východní části lodi však ležely knížecí hroby s hrobem Boleslava II. († 999) a starším křížovým útvarem. Bazilika je dnes obnovena v její nejstarší dochované fázi z doby po roce 1142.
Nejstarší etapu klášterních staveb mezi založením kláštera v 10. století a stavem po roce 1142 neznáme – mohly být dřevěné a zaniknout tak beze stop pod pozdějšími přestavbami. Dodnes se dochovaly pouze relikty vrcholně románského kláštera z doby po požáru v roce 1142, které jsou zachovány v současném suterénu pod úrovní dnešního rajského dvora. Jedná se o západní křídlo kláštera s pěti navazujícími místnostmi a náznak křídla severního, poničeného pozdějšími vrcholně středověkými základy. Románská zdiva byla vybudována pod úrovní terénu, budova kláštera byla proto nepochybně patrová. Místnosti měly vápenné, později kamennými dlaždicemi vykládané podlahy. Nejjižnější místnost přímo navazovala na baziliku a její stopy jsou tak dnes zachovány pod jižním ramenem dnešní křížové chodby. Východní linii někdejší románské kvadratury naznačuje existence jednolodní románské klášterní kaple (dříve Panny Marie, dnes sv. Anny). Románský klášter nevyhovoval nárokům pozdějších řeholnic a ve 14. století byl zcela přebudován. Některé ze starších místností však byly podle všeho zachovány jako součást sklepů. Z vrcholně středověkého období se dochovaly stopy křížové chodby kolem rajského dvora.
1 | 2 | 3 | 4 |
5 | 6 | 7 |
Datum vložení: 18.5.2017 | Datum aktualizace: 8.2.2018
Autor: Chlustiková