Hradiště Závist a Šance
|
Lhota u Břežan; Praha 4, Lhota u Břežan; Točná |
vrch Hradiště; vrch Šance |
|
místo největší keltské pevnostní soustavy na území Čech na přelomu starší a mladší doby železné a mladšího keltského oppida |
|
památka je přístupná, pozůstatky zdí jsou zasypány; spojení: MHD, zastávka autobusu Nádraží Zbraslav, resp. žel. stanice Praha-Zbraslav, dále po žluté nebo zelené turistické značce ca 2 km do kopce |
Vrch Hradiště, vypínající se do výšky asi 200 metrů nad pravým břehem Vltavy, leží při jižním okraji Prahy a vévodí oblasti kolem soutoku Vltavy s Berounkou. Na severovýchodě jeho svahy spadají do údolí Břežanského potoka, na západní straně do vltavského kaňonu, z jihu jej obtéká Lhotecký potok a na jihovýchodě členitá plocha návrší přechází do volné krajiny. Výsledky systematického archeologického výzkumu, ukazují, že vrch Hradiště byl osídlen již v eneolitu, v období kultury nálevkovitých pohárů (3800–3400 př. n. l.) a kultury řivnáčské řivnáčské (3100–2800 př. n. l.), kdy můžeme předpokládat stavbu prvního opevnění, jehož stopy ale nebyly objeveny. Jako nejstarší je doložené palisádové ohrazení z období mohylové kultury ze střední doby bronzové (1600–1300 př. n. l.). Rozsáhlé hradiště o rozloze 60 hektarů tu vzniklo v mladší a pozdní době bronzové, v období knovízské a štítarské kultury (1350–800 př. n. l.). Ve stejné době byl opevněn i protilehlý kopec Šance na katastru Točné, známý také jako „Komořanské hradiště“. Jeho plochu o výměře asi 15 hektarů chránily ze severu, západu a jihovýchodu valy a příkopy, na jihu skály a strmé svahy Břežanského údolí.
V první polovině 6. století osídlili vrchol Hradiště první keltští osadníci, kteří tu kolem roku 500 př. n. l. vybudovali opevnění vymezující plochu o rozloze 27 hektarů. K němu později přibylo ohrazení jihozápadního podhradí a další obranná linie přehradila nechráněnou jihovýchodní přístupovou šíji, takže nakonec mělo hradiště rozlohu asi 80 hektarů. Hradba se zprvu skládala z vnějšího pásu dubové palisády a z vnitřní dřevěné stěny. Prostor mezi nimi byl vysypán kameny a hlínou a zpevněn dřevěnými rošty. Před polovinou 5. století bylo opevnění přestavěno do podoby mohutné kamenné hradby s vnitřní dřevěnou konstrukcí a palisádou na vrcholu. Zástavbu vnitřní plochy hradiště tvořily rozptýlené jednotlivé usedlosti, které se skládaly z obytných stavení a různých hospodářských objektů a byly zřejmě ohrazené. Předpokládané sídlo tehdejší elity – vládců hradiště i jím ovládaného území středních Čech – se nepodařilo jednoznačně určit. Výzkum však objevil ve východní části vnitřní plochy hradiště posvátný okrsek se svatyněmi postavenými ve čtyřech po sobě jdoucích časových fázích.
Na přelomu 5. a 4. století př. n. l. existence prvního keltského mocenského centra na vrchu Hradiště nad Závistí i jeho moc nad ovládaným územím náhle skončila a hradiště bylo opuštěno. Ačkoliv jsou z Hradiště známé ojedinělé stopy přítomnosti další keltské kolonizační vlny, přicházející do Čech již od počátku 4. století, nový rozkvět zažila tato lokalita až na počátku 2. století př. n. l., kdy tu na troskách předchozího hradiště začalo vznikat keltské oppidum, nejstarší a nejvýznamnější středisko keltské moci v tehdejších Čechách – Boiohaemu. Jeho ohrazení, založené někdy kolem roku 175 př. n. l., vymezovalo ústřední plochu o výměře asi 30 hektarů. Hradba měla nyní čelní kamennou zeď z nasucho kladených kamenů, zpevněnou svislými kůly. K ní zevnitř přiléhala sypaná rampa, vyztužená dřevěnou konstrukcí z příčně a podélně kladených trámů. Součástí obranného systému byla mohutná hlavní klešťovitá brána i nově využitý starší příkop vytesaný do skály. V průběhu trvání oppida prošlo opevnění několika přestavbami a postupně zahrnulo i jihozápadní podhradí nad řekou a nově vybudovanou sídelní čtvrť u východní strany centrální části. Celková rozloha oppida tak dosáhla 118 hektarů. Vnitřní zástavba hradiště se skládala z jednotlivých dvorců, jejichž součástí byly obytné domy a hospodářské stavby, sloužící jako dílny, sýpky a stáje, některé usedlosti měly i vlastní studnu nebo cisternu. Kultovním centrem oppida pravděpodobně byla pravoúhlá dřevěná stavba o rozměrech 7 x 7,5 metru, situovaná v místech, kde v 6. až 4. století stály svatyně předchozího hradiště.
Keltské oppidum na vrchu Hradiště nad Závistí postupně zaniklo někdy ve druhé polovině 1. století př. n. l., kdy bylo napadeno a vypáleno patrně příchozími Germány. O několik století později, již v době stěhování národů, tu existovalo významné germánské výšinné sídliště, patřící vinařické skupině z 5. století n. l. Archeologický výzkum objevil jeho pozůstatky rozptýlené po celé centrální ploše bývalého oppida. Místo bylo využíváno také v raném středověku, o čemž svědčí malé pohřebiště s hroby z první poloviny 10. století n. l., nalezené na severovýchodním úpatí kopce Hradiště.
|
|
|
|
| 1 | 2 | 3 | 4 |
|
|
|
|
| 5 | 6 | 7 | 8 |
- 1 – Letecký pohled od severozápadu na temeno kopce Hradiště (Drda – Rybová 2008).
- 2 – Plán hradiště Závist (podle A. Danielisové, zjednodušeno). 1 – brány oppida; 2 – systém opevnění v poloze Šance; 3 – systém opevnění na návrší Hradiště nad Závistí; 4 – akropole; 5 – tzv. Reduta, objekt patrně novověkého stáří. Mapový podklad © ČÚZK.
- 3 – Odkrytá část opevnění centrální plochy hradiště (Drda – Rybová 2008).
- 4 – Zděné konstrukce staveb ze starší doby železné na centrální ploše hradiště (Drda – Rybová 2008).
- 5 – Konstrukce hradby z počátku 6. století př. n. l. (Drda – Rybová 2008).
- 6 – Konstrukce mladší hradby z poloviny 5. století př. n. l. (Drda – Rybová 2008).
- 7 – Pískovcová mužská hlava z 5. století př. n. l. druhotně umístěná v bráně oppida z 2. století př. n. l. (Drda – Rybová 2008).
- 8 – Na akropoli hradiště dnes najdeme informační altán a vyznačená nároží objevených staveb. Foto I. Kyncl, 2016, © MMP.
Datum vložení: 18.5.2017 | Datum aktualizace: 14.9.2020
Autor: Miroslava Šmolíková
- Čtverák, V. – Lutovský, M. – Slabina, M. – Smejtek, L.: Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha 2003, 161–171.
- Drda, P. – Rybová, A.: Keltové a Čechy. Praha 1998.
- Drda, P. – Rybová, A.: Akropole na hradišti Závist v 6.–4. stol. př. Kr. Památky archeologické, Supplementum 19. Praha 2008.
- Motyková, K. – Drda, P. – Rybová, A.: Závist. Keltské hradiště ve středních Čechách. Praha 1978.
- Motyková, K. – Drda, P. – Rybová, A.: Opevnění pozdně halštatského a časně laténského hradiště Závist. Památky archeologické 75, 1984, 331–444.
- Motyková, K. – Drda, P. – Rybová, A.: Stavební podoba akropole na hradišti Závist v pozdní době halštatské a časné době laténské. Archeologické rozhledy 40, 1988, 524–562.