Jednu z nejvýznamnějších vinořských archeologických lokalit představuje skalnaté návrší zvané V Obůrkách. Tato strategicky výhodná výšinná poloha, chráněná původně ze tří stran meandrem Vinořského potoka, byla osídlena od neolitu po starší dobu železnou. Její svahy spadají na severu, západě a jihu do údolí Vinořského potoka, na východě se otevírá do volné krajiny. Archeologická památka, výšinné opevněné sídliště ze starší doby bronzové, je dnes již z větší části zničená – odtěžená pískovcovými lomy na západní a severozápadní straně a pískovnami ze severu i z jihu. Její zbytek lemuje ulice V Podskalí a na severní straně soustava rybníků Malá a Velká Obůrka vybudovaná na Vinořském potoce.
V roce 1936 byl objeven v někdejší Bělohříbkově pískovně na jižní straně návrší sídlištní objekt, pravděpodobně dílna z období věteřovské kultury (1800–1600 př. n. l.) ze starší doby bronzové. Nepravidelná jáma s ohništěm obsahovala velké množství keramických zlomků i částí celých nádob a hliněné zvířecí sošky. Při záchranných výzkumech v souvislosti s postupující těžbou pískovce a písku na severních svazích se v roce 1955 našly dva sídlištní objekty kultury s vypíchanou keramikou (4900–4200 př. n. l.) a v letech 1959–1960 byla prozkoumána celá dosud neodtěžená plocha návrší. Vedle zlomků keramiky kultury s vypíchanou keramikou a kamenných nástrojů z období neolitu výzkum narazil na pozůstatky opevněného výšinného sídliště věteřovské kultury. Další části tohoto sídliště byly objeveny v prostoru zdejšího lomu v roce 1967.
Na otevřené východní straně odděloval sídliště od okolního terénu obloukovitý příkop. Kromě několika kůlových jamek na vnitřní straně příkopu, které mohly být stopami palisády, se však nenašly žádné pozůstatky ohrazení. Rozloha vnitřní plochy sídliště se odhaduje asi na 10 000 m². Našel se tu pozůstatek nadzemní obytné stavby s kůlovou konstrukcí a několik jam s rozšířeným dnem sloužících jako zásobnice a posléze k ukládání odpadu. O životě zdejší komunity svědčí kamenná drtidla na obilí, štípané kamenné nástroje, zvířecí kosti a velké množství zlomků keramických nádob.
Obraz osídlení výšinné polohy v Obůrkách doplňují zlomky keramiky i nálezy kamenných broušených a štípaných nástrojů ze staršího eneolitu (3800–3400 př. n. l.) pocházející z povrchových sběrů a jáma se zlomky halštatské keramiky ze starší doby železné (800–400 př. n. l.), nalezená v roce 1952 v prostoru pískovcového lomu.
1 | 2 | 3 | 4 |
5 |
Datum vložení: 18.5.2017 | Datum aktualizace: 14.9.2020
Autor: Miroslava Šmolíková