Plochý ostroh pomístně zvaný Na Farkách nebo Větrník či Nad Podhořím patří svým charakterem mezi typické výšinné polohy se stopami pravěkého osídlení. Leží mezi jihozápadním okrajem bohnického sídliště a hranou vltavského údolí, v areálu Botanické zahrady hlavního města Prahy a je součástí přírodního parku Drahaň–Troja. Téměř čtyřúhelníková plocha návrší, položeného asi 90 metrů nad hladinou Vltavy, je ze tří stran výrazně vymezena – na severu údolím zvaným Černá rokle, na západě skalnatým srázem spadajícím k řece a na jihu bezejmennou roklí. Směrem na východ a jihovýchod se otevírá do volné krajiny, na níž dnes stojí sídliště Bohnice. Má strategicky velmi výhodnou polohu – při pohledu do vltavského údolí je odtud možné obsáhnout tok řeky v délce více než tři km. Dlouhodobé intenzívní zemědělské obdělávání celé plochy a splachy z jejího povrchu výrazně narušily stopy zdejšího pravěkého osídlení.
Archeologický výzkum, který proběhl v letech 1966–1974 na rozhraní Troje a Bohnic na pozemcích zasažených výstavbou sídliště Bohnice, přinesl také informace o archeologické lokalitě Na Farkách a jejím sousedství. Ostroh byl osídlen již v eneolitu, v období kultury s kanelovanou keramikou (cca 3400–3100 př. n. l.). První ohrazení z nasucho kladených kamenů a s mělkým příkopem tu bylo postaveno v následující starší době bronzové, v období věteřovské kultury (1800–1600 př. n. l.). Zdejší obyvatelé tehdy pohřbívali své zemřelé na nedaleko objeveném kostrovém pohřebišti.
Nejvýraznější stopy zanechalo sídliště bylanské kultury (800–500 př. n. l.) ze starší doby železné. Byl tu objeven základový žlab pro mohutnou palisádu, která probíhala po severním a jižním okraji ostrohu. Na otevřené a tedy nejzranitelnější východní straně procházela ve dvou paralelních pásech napříč osídlenou plochou a oddělovala tak ostroh od otevřené krajiny. Západní strana, jejíž přirozenou ochranu tvořil strmý sráz k řece, ohrazena nebyla. Palisáda vymezovala území o rozloze asi jeden hektar, na němž se nacházely obytné domy obdélníkového půdorysu, dílny, hospodářské objekty, zásobní jámy a hliník. Šlo zřejmě o dvorec, který se vyděloval ze současného osídlení v jeho předpolí a patřil osobě s vyšším společenským postavením v rámci zdejší komunity. Odkryté základy staveb obsahovaly zlomky keramiky, kamenné a kostěné nástroje, bronzové ozdoby, hliněné přesleny, závaží ke tkalcovskému stavu a množství zvířecích kostí. V pozdním období bylanské kultury opevnění dvorce zaniklo, avšak osada na ostrohu žila dál a rozšířila se daleko za své původní hranice. Střepy keramických nádob vyrobených na kruhu, s příměsí tuhy v hlíně a s kolkovým ornamentem dokládají trvání této vesnice až do počátku mladší doby železné.
V roce 1996 se na místě archeologické lokality Na Farkách začal budovat Archeopark v Praze-Troji, který však nikdy nebyl dokončen. Původní záměr připomíná již jen postupně chátrající palisádová hradba.
1 | 2 | 3 | 4 |
5 |
Datum vložení: 18.5.2017 | Datum aktualizace: 14.9.2020
Autor: Miroslava Šmolíková