Plochý ostroh pomístně zvaný Na Farkách nebo Větrník či Nad Podhořím patří svým charakterem mezi typické výšinné polohy se stopami pravěkého osídlení. Leží mezi jihozápadním okrajem bohnického sídliště a hranou vltavského údolí, v areálu Botanické zahrady hlavního města Prahy a je součástí přírodního parku Drahaň–Troja. Téměř čtyřúhelníková plocha návrší, položeného asi 90 metrů nad hladinou Vltavy, je ze tří stran výrazně vymezena – na severu údolím zvaným Černá rokle, na západě skalnatým srázem spadajícím k řece a na jihu bezejmennou roklí. Směrem na východ a jihovýchod se otevírá do volné krajiny, na níž dnes stojí sídliště Bohnice. Má strategicky velmi výhodnou polohu – při pohledu do vltavského údolí je odtud možné obsáhnout tok řeky v délce více než tři km. Dlouhodobé intenzívní zemědělské obdělávání celé plochy a splachy z jejího povrchu výrazně narušily stopy zdejšího pravěkého osídlení. Více >>
Archeologický výzkum, který proběhl v letech 1966–1974 na rozhraní Troje a Bohnic na pozemcích zasažených výstavbou sídliště Bohnice, přinesl také informace o archeologické lokalitě Na Farkách a jejím sousedství. Ostroh byl osídlen již v eneolitu, v období kultury s kanelovanou keramikou (cca 3400–3100 př. n. l.). První ohrazení z nasucho kladených kamenů a s mělkým příkopem tu bylo postaveno v následující starší době bronzové, v období věteřovské kultury (1800–1600 př. n. l.). Zdejší obyvatelé tehdy pohřbívali své zemřelé na nedaleko objeveném kostrovém pohřebišti. << Méně
Nejvýraznější stopy zanechalo sídliště bylanské kultury (800–500 př. n. l.) ze starší doby železné. Byl tu objeven základový žlab pro mohutnou palisádu, která probíhala po severním a jižním okraji ostrohu. Na otevřené a tedy nejzranitelnější východní straně procházela ve dvou paralelních pásech napříč osídlenou plochou a oddělovala tak ostroh od otevřené krajiny. Západní strana, jejíž přirozenou ochranu tvořil strmý sráz k řece, ohrazena nebyla. Palisáda vymezovala území o rozloze asi jeden hektar, na němž se nacházely obytné domy obdélníkového půdorysu, dílny, hospodářské objekty, zásobní jámy a hliník. Šlo zřejmě o dvorec, který se vyděloval ze současného osídlení v jeho předpolí a patřil osobě s vyšším společenským postavením v rámci zdejší komunity. Odkryté základy staveb obsahovaly zlomky keramiky, kamenné a kostěné nástroje, bronzové ozdoby, hliněné přesleny, závaží ke tkalcovskému stavu a množství zvířecích kostí. V pozdním období bylanské kultury opevnění dvorce zaniklo, avšak osada na ostrohu žila dál a rozšířila se daleko za své původní hranice. Střepy keramických nádob vyrobených na kruhu, s příměsí tuhy v hlíně a s kolkovým ornamentem dokládají trvání této vesnice až do počátku mladší doby železné.
V roce 1996 se na místě archeologické lokality Na Farkách začal budovat Archeopark v Praze-Troji, který však nikdy nebyl dokončen. Původní záměr připomíná již jen postupně chátrající palisádová hradba.
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
1 | 2 | 3 | 4 |
![]() |
|||
5 |
Datum vložení: 18.5.2017 | Datum aktualizace: 14.9.2020
Autor: Miroslava Šmolíková