Existence hradiště Hostivař je známa již od počátku 20. století, ale tradiční povědomost o funkci této polohy je staršího data. Můžeme tak usuzovat podle jejích místních pojmenování, v nichž vedle názvu „Kozinec“ figurují též „Šance“ či „Na Zámkách“. Hradiště Hostivař leží na plochém, téměř obdélníkovém návrší, svažujícím se mírně od východu k západu. Jeho přirozenou ochranu tvořily strmé svahy, které na jihu, západě a severu obtékal potok Botič, na východ se plocha otevírala do volné krajiny. Před napuštěním hostivařské přehrady se návrší s hradištěm vypínalo nad údolím Botiče do výše asi 40 metrů. Hradiště je trojdílné: k rozsáhlé centrální ploše přiléhají dvě předhradí situovaná na její západní a severní straně. Celková rozloha, původně odhadovaná na 5,28 hektarů, činí po novém zaměření v roce 2008 téměř sedm hektarů. Z ohrazení se dochoval destruovaný val, který příčně přepažuje ostroh na východní, tedy z obranného hlediska nejzranitelnější straně. Zde bylo proto opevnění ještě zesíleno vnějším příkopem. Zemědělské obdělávání celé plochy v minulých dobách silně narušilo fortifikační systém hradiště, příkop byl zasypán a val téměř rozorán. Zbytky opevnění jsou viditelné na jižním a západním obvodu centrální plochy a západního předhradí.

Na základě zlomků raně středověké keramiky, získaných vedle nepočetných fragmentů keramiky ze starší doby železné – halštatské (800–400 př. n. l.) z povrchových sběrů, bylo hradiště Hostivař zprvu považováno za slovanské hradiště, vybudované na místě neopevněného sídliště ze starší doby železné. Od přelomu 50. a 60. let 20. století byly při povrchovém průzkumu a sledování drobných terénních zásahů získány zlomky keramiky dokládající osídlení plochy v době halštatské, méně početná je keramika raně středověká a ojediněle se vyskytly i nálezy z eneolitu (4200–2300 př. n. l.) a ze starší doby bronzové (2300 –1600 př. n. l.). Z bezprostředního okolí hradiště pak byly nalezeny doklady osídlení snad ze všech pravěkých a protohistorických období a naopak žádné, které by měly souvislost s raně středověkou keramikou z plochy hradiště.