Monumentální stavba původně raně gotického kostela sv. Kříže Většího stávala do roku 1890 na Starém Městě pražském při jižní straně bývalého Jánského náměstí (dnes náměstí Curieových), na místě dnešní budovy základní školy (čp. 886) proti průčelí kostela sv. Šimona a Judy. Klášter se zahradou zaujímal plochu jižně a západně od kostela, kde dnes stojí hotel Intercontinental a činžovní domy (čp. 1037 a 1021).
Křižovníci s červeným srdcem (v Čechách nazývaní cyriaci) se zde usadili po svém příchodu do Prahy v roce 1256. V obavě před husitským nebezpečím odešli ze země. Vrátili se na výzvu krále Zikmunda v roce 1437. Pro neshody s králem Jiřím z Poděbrad roku 1470 opustili svůj konvent podruhé. K obnově řádu cyriaků v Praze došlo až roku 1628 a s výjimkou neklidného období 30. let 17. století jejich klášter vzkvétal až do 70. let 18. století. Dne 4. srpna 1783 byl konvent z rozhodnutí císaře Josefa II. v rámci jeho reforem zrušen a zavřen.
Přesná rozloha majetku kláštera není známa. Středověkou architekturu kostela je možné stručně charakterizovat jako bazilikální trojlodí s pětiboce uzavřeným presbytářem o dvou klenebních travé. Jižně od svatyně se nalézal čtvercový ambit, k němuž na východě přiléhaly konventní budovy. Stavba klášterního kostela byla zahájena patrně kolem roku 1270 výstavbou lodi a následně, kolem roku 1280, byl snad budován presbytář. Jižně, podél Křížové (dnes Dušní ulice), se nacházel rozsáhlý hřbitov. Po novém uvedení řádu do Prahy na konci dvacátých let 17. století byl klášter upravován i v renesanci a dále v průběhu 17. a 18. století.
Z hmotných pozůstatků klášterních staveb bylo donedávna známo pouze několik fragmentů (hlavice přípory, svorník) uložených v lapidáriu Národního muzea v Praze. Prostřednictvím stavebních a archeologických průzkumů bylo potvrzeno četné použití přetesaných architektonických článků z konstrukcí demolovaného kláštera cyriaků ve zdivu stávající školní budovy.
1 | 2 | 3 | 4 |
Datum vložení: 17.5.2017 | Datum aktualizace: 7.2.2018
Autor: Veronika Staňková