Mezi archeologicky pozoruhodné oblasti blízké centru Prahy patří území bývalého Podskalí nedaleko Vyšehradu. Samo území na první pohled neoplývá viditelnými stopami dávné minulosti. Jeho podoba se výrazně proměnila s rozvojem města na počátku 20. století. Stará zástavba bývalé plavecké osady byla postupně srovnána se zemí a převrstvena místy až několika metry novověkých navážek. Mezi pozoruhodná místa zdejší oblasti patří pozemek na nároží ulic Na Slupi a Horské s přízemním domem čp. 452. V dnešní podobě se jedná o klasicistní objekt z přelomu 18. a 19. století, který vznikl na místě vrcholně středověké usedlosti.  Jeho okolí bylo až do doby nedávné zastavěno směsicí převážně užitkových staveb, které zde v různé podobě vydržely až do svého odstranění v roce 2004. Veškeré pozůstatky historického osídlení byly na uvedeném místě odstraněny v souvislosti s novostavbou bytových domů. Při jejich stavbě zde proběhl rozsáhlý archeologický výzkum, který přinesl řadu pozoruhodných archeologických nálezů. Mezi nejzajímavější objev patřilo nevelké laténské kostrové pohřebiště s řadou drobných šperků a ozdob ze 4.–3. století př. n. l. Obdobně využito bylo zdejší místo i na počátku středověku. Na severovýchodním okraji zkoumané plochy se nalézalo nevelké pohřebiště z 9. století, čítající řádově dvě desítky jednoduše vybavených kostrových hrobů.

Změnu v podobě osídlení přineslo až období po založení Vyšehradu. V závěru 10. a v 11. století byla zdejší poloha využita osadníky, kteří se zabývali výrobou a zpracováním železa z místně dostupných bahenních rud z nivy Botiče. Po intenzivní řemeslnické činnosti zde zůstaly zachovány početné jámové pece a velké množství výrobního odpadu – strusky. V průběhu 12. století došlo k výrazné změně. Výrobu železa vystřídalo zpracování barevných a drahých kovů, především stříbra. Technologické objekty rozličných pecí doplňovaly pozůstatky zahloubených domů. V průběhu 13. století zdejší aktivity končí. Po vzniku Nového Města, v roce 1348, se celé území dostalo pod ochranu jeho hradeb, které se do současnosti dochovaly na svazích pod Karlovem. Samo místo však nebylo po dlouhou dobu souvisleji zastavěno. Hluboko do současnosti si uchovalo podobu venkovského předměstí s rozsáhlou plochou zahrad a polností.