• Menu
    • Aktuality

    • Prezentace
    • Multimediálně
    • Ke stažení

    • Obsah mapy
      • Zkoumané plochy
      • Praha archeologická
      • Za archeologií v Praze
      • Interdisciplinae
      • Památková péče
    • O webu
  • Mapa
EN

    Staroměstské náměstí a památky skryté pod jeho dlažbou

    Praha 1, Staré Město

    Staroměstské náměstí

    archeologické doklady vývoje náměstí

    MHD, stanice metra A Staroměstská nebo Můstek, dále pěšky na Staroměstské náměstí. Většina popisovaných památek je skryta pod současným povrchem náměstí, vyznačena je pouze poloha mariánského sloupu.

    Na základě archeologických poznatků lze opatrně klást vznik tržiště v místech dnešního Staroměstského náměstí až na počátek 12. století. Impulzem pro jeho vznik se stalo nejspíše přesunutí staršího tržiště do dnešních míst a založení Týnského dvora v jeho východním sousedství jako panovnické instituce pro správu trhu a výběr tržních a celních platů. Plocha Staroměstského náměstí byla v průběhu vývoje města výrazně upravována. Výškové poměry se zde během staletí proměňovaly a postupně vyvíjely. K nejstarším lidským aktivitám zjištěným v prostoru náměstí náležejí doklady pohřbívání. V roce 1986 bylo při ražbě kolektoru při vyústění Celetné ulice narušeno nejméně sedm hrobů datovaných do rozmezí 2. poloviny 9. až 1. poloviny 10. století. Na podkladě informací získaných výzkumy můžeme rekonstruovat podobu historického podzemí. Mocnost historických terénů se zde pohybuje od 1,5 metru do 3 metrů, místy až do 5 metrů. Vzhledem k jejich povaze a okolnostem vzniku je můžeme rozdělit do dvou odlišných poloh. Starší s četnými nálezy z organických materiálů můžeme spojit s počátečním obdobím vývoje staroměstského osídlení v průběhu 12. až 1. poloviny 13. století. Svrchní, mladší poloha nadloží obsahuje sypké navážky, které ukazují na výrazně narůstající stavební činnost po obvodu náměstí. Od konce středověku se terén dnešního náměstí zvyšoval pouze nevýrazně. Jeho plocha zpevňovaná dlažbami již byla doplňována jen drobnými stavbami veřejné funkce, jako byly studny, odpadní jámy, kupecké krámy, pranýř a obecní strážnice. V prostoru před pomníkem mistra Jana Husa byly odkryty blíže nedokumentované středověké dřevěné konstrukce a jáma se stěnou z košatiny. Nejznámějším příkladem zaniklé stavby v prostoru náměstí je barokní mariánský sloup umístěný od roku 1650 v jeho jižní části. Vždy při zrušení zmíněných objektů došlo k úplnému odstranění jejich nadzemních částí. Pod současným povrchem se však nalézají četné relikty těchto staveb, které vypovídají o bohaté historii místa.

    Staroměstské náměstí s vyznačením nejvýznamnějších archeologických nálezů a zaniklých staveb (vyznačeny číslem a hnědou barvou). 1 – radniční strážnice, původně objekt solnice/strážnice, jednopodlažní domovní stavba před průčelím radničního domu, vznikl kolem roku 1560, odstraněn v průběhu 80. let 18. století; 2 – kupecké krámce ze 14. století, později stavebně upravované a zbořené kolem roku 1838; 3 – východní radniční křídlo složené původně z několika domů středověkého původu, zbořených roku 1838; volné místo následně zaplněno novogotickou novostavbou dokončenou roku 1848, která byla odstraněna po roce 1945; 4 – mariánský sloup z roku 1650, zbořen 1918; 5 – Krocínova kašna, postavena 1591–1596, odstraněna 1862; 6 – hlavní zbrojnice, odstraněna v závěru 30. let 19. století; 7 – Krennův dům čp. 936, měšťanský objekt s románským jádrem, zbořen 1901; 8 – archeologicky doložená raně středověká pohřebiště v prostoru náměstí a jeho okolí; 9 – pomník mistra Jana Husa. Černě vyznačena dochovaná patra románských kvádříkových domů, dnes převážně v úrovni suterénu (podle Havrda – Podliska 2015). Generální řez Staroměstským náměstí ve směru sever–jih s vyznačením základních archeologických souvrství pod dnešní dlažbou. A – vrstvy 13. až 14. století; B – vrstvy 12. až 1. poloviny 13. století; C – geologický podklad (podle Havrda – Podliska 2015). V průběhu archeologického výzkumu u Husova pomníku
byla v hloubce kolem pěti metrů odhalena do podloží zahloubená kruhová jáma, jejíž stěny byly vypleteny proutím (tzv. košatinou). K čemu objekt přesně sloužil, nevíme. Důležité je však její datování do 13. století, kdy náměstí již plnilo úlohu tržního centra Starého Města; © ARÚ Praha, inv. č. FT000004029A. Mezi nálezy z odpadní navážky v západní části náměstí vyniká cínová konvička ze 14. století (Liška 1949).
    1 2 3 4
    • 1 – Staroměstské náměstí s vyznačením nejvýznamnějších archeologických nálezů a zaniklých staveb (vyznačeny číslem a hnědou barvou). 1 – radniční strážnice, původně objekt solnice/strážnice, jednopodlažní domovní stavba před průčelím radničního domu, vznikl kolem roku 1560, odstraněn v průběhu 80. let 18. století; 2 – kupecké krámce ze 14. století, později stavebně upravované a zbořené kolem roku 1838; 3 – východní radniční křídlo složené původně z několika domů středověkého původu, zbořených roku 1838; volné místo následně zaplněno novogotickou novostavbou dokončenou roku 1848, která byla odstraněna po roce 1945; 4 – mariánský sloup z roku 1650, zbořen 1918; 5 – Krocínova kašna, postavena 1591–1596, odstraněna 1862; 6 – hlavní zbrojnice, odstraněna v závěru 30. let 19. století; 7 – Krennův dům čp. 936, měšťanský objekt s románským jádrem, zbořen 1901; 8 – archeologicky doložená raně středověká pohřebiště v prostoru náměstí a jeho okolí; 9 – pomník mistra Jana Husa. Černě vyznačena dochovaná patra románských kvádříkových domů, dnes převážně v úrovni suterénu (podle Havrda – Podliska 2015).
    • 2 – Generální řez Staroměstským náměstí ve směru sever–jih s vyznačením základních archeologických souvrství pod dnešní dlažbou. A – vrstvy 13. až 14. století; B – vrstvy 12. až 1. poloviny 13. století; C – geologický podklad (podle Havrda – Podliska 2015).
    • 3 – V průběhu archeologického výzkumu u Husova pomníku byla v hloubce kolem pěti metrů odhalena do podloží zahloubená kruhová jáma, jejíž stěny byly vypleteny proutím (tzv. košatinou). K čemu objekt přesně sloužil, nevíme. Důležité je však její datování do 13. století, kdy náměstí již plnilo úlohu tržního centra Starého Města; © ARÚ Praha, inv. č. FT000004029A.
    • 4 – Mezi nálezy z odpadní navážky v západní části náměstí vyniká cínová konvička ze 14. století (Liška 1949).
    archeologické výzkumy knižní průvodce Staré Město středověk tipy na výlety

    Datum vložení: 17.5.2017 | Datum aktualizace: 3.2.2018
    Autor: Jaroslav Podliska

    Použité prameny:
    • Havrda, J. – Podliska, J. 2015: Archeologie Staroměstského náměstí. K problematice památkové hodnoty historického podzemí veřejného prostoru. Zprávy památkové péče 75/3, 240–249.
    • Liška, A. 1949: Z minulosti Staroměstského náměstí. In: Pražskou minulostí 1, Praha, 7–40.
    • Teige, J. – Herain, J. 1908: Staroměstský rynek v Praze. Praha.
    Vyhledávání prezentací
    Témata
    • Zkoumané plochy1
    • Praha archeologická36
    • Za archeologií v Praze87
    • Interdisciplinae8
    • Památková péče4
    Nedávné prezentace
    • Raně středověké pohřebiště v Motole Lokalita leží na severním svahu údolí Motolského…
    • Hradiště Zámka u Bohnic Hradiště Bohnice se nachází nad pravým břehem…
    • Hradiště Butovice Eneolitické výšinné sídliště a později raně…
    Štítky
    archeologické výzkumy knižní průvodce Staré Město středověk tipy na výlety

    © 2022 Provozovatelem webu je: ARCHEOLOGICKÝ ÚSTAV AV ČR, Praha, v. v. i., Letenská 4, 118 01 Praha 1, IČ: 67985912, DIČ: CZ67985912

    Používáme cookies k optimalizaci našich webových stránek podle zásad cookies.
    Odmítnout Souhlasím