Na základě archeologických poznatků lze opatrně klást vznik tržiště v místech dnešního Staroměstského náměstí až na počátek 12. století. Impulzem pro jeho vznik se stalo nejspíše přesunutí staršího tržiště do dnešních míst a založení Týnského dvora v jeho východním sousedství jako panovnické instituce pro správu trhu a výběr tržních a celních platů. Plocha Staroměstského náměstí byla v průběhu vývoje města výrazně upravována. Výškové poměry se zde během staletí proměňovaly a postupně vyvíjely. K nejstarším lidským aktivitám zjištěným v prostoru náměstí náležejí doklady pohřbívání. V roce 1986 bylo při ražbě kolektoru při vyústění Celetné ulice narušeno nejméně sedm hrobů datovaných do rozmezí 2. poloviny 9. až 1. poloviny 10. století. Na podkladě informací získaných výzkumy můžeme rekonstruovat podobu historického podzemí. Mocnost historických terénů se zde pohybuje od 1,5 metru do 3 metrů, místy až do 5 metrů. Vzhledem k jejich povaze a okolnostem vzniku je můžeme rozdělit do dvou odlišných poloh. Starší s četnými nálezy z organických materiálů můžeme spojit s počátečním obdobím vývoje staroměstského osídlení v průběhu 12. až 1. poloviny 13. století. Svrchní, mladší poloha nadloží obsahuje sypké navážky, které ukazují na výrazně narůstající stavební činnost po obvodu náměstí. Od konce středověku se terén dnešního náměstí zvyšoval pouze nevýrazně. Jeho plocha zpevňovaná dlažbami již byla doplňována jen drobnými stavbami veřejné funkce, jako byly studny, odpadní jámy, kupecké krámy, pranýř a obecní strážnice. V prostoru před pomníkem mistra Jana Husa byly odkryty blíže nedokumentované středověké dřevěné konstrukce a jáma se stěnou z košatiny. Nejznámějším příkladem zaniklé stavby v prostoru náměstí je barokní mariánský sloup umístěný od roku 1650 v jeho jižní části. Vždy při zrušení zmíněných objektů došlo k úplnému odstranění jejich nadzemních částí. Pod současným povrchem se však nalézají četné relikty těchto staveb, které vypovídají o bohaté historii místa.