Parcela průchozího měšťanského domu, jejíž hlavní průčelí je dnes obráceno do Malostranského náměstí a zadní do ulice Tržiště, se v raném středověku nalézala na jižním okraji opevněného levobřežního podhradí. Přibližně v těchto místech je bádáním předpokládán jeden z hlavních vstupů do jeho areálu. Po vzniku právního města, dnešní Malé Strany, po roce 1257 se uvedené místo stalo stavební parcelou, v jejímž čele obráceném do náměstí byl vystavěn kamenný dům. Jižní část parcely uzavíralo městské opevnění. První písemnou zmínku o předchůdci současného domu nalézáme poměrně pozdě, až roku 1403.  Dnešní podoba domu je výsledkem převážně pozdějších, novověkých úprav. Záchranný archeologický výzkum prováděný v letech 2006–2008 na parcele domu zaznamenal pod současným povrchem mimořádně zajímavé archeologické situace. Mezi unikátní nálezy patřilo torzo ca 4,5 metru dlouhé a 1,5 metru široké zdi z lomové opuky a jílu, jejíž výstavbu je možné rámcově zařadit do průběhu 9. nebo na počátek 10. století. Konstrukce může souviset s branou v opevnění a přemostěním mokřiny lokalizované archeologickým bádáním do jihozápadního rohu Malostranského náměstí. Dalším pozoruhodným zjištěním bylo odhalení několika úrovní raně středověkých dřevěných vozovek z dubových fošen orientovaných západním a jižním směrem. Jejich povrch se nalézal ca 1,5 metru pod současnou dlažbou dvora. K mladší kapitole z historie místa patřil nález části hradební zdi opevnění města o šířce 2,4 metru vystavěné za vlády Přemysla Otakara II. po roce 1257. K jejímu zániku došlo postupně po rozšíření jeho plochy za vlády Karla IV. v 2. polovině 14. století. Památková hodnota nalezeného zdiva vedla k jeho zachování in situ a prezentaci v interiéru suterénu domu. K neméně pozoruhodným nálezům z období raného novověku patřila odvodňovací štola probíhající ve východní polovině domovního areálu a ústící do více než 13 metrů hluboké a do skály vytesané studny v jižní části dnešního dvora.