Praha 9, Klánovice |
východně od usedlosti Nové Dvory |
Tvrziště Slavětice je jednou z komponent středověké sídelní sítě, jejíž pozůstatky dnes ukrývá komplex Klánovického lesa. Současná podoba lokality je modelovým příkladem dochování vrchnostenského sídla v podobě povrchových reliktů. |
Od železniční stanice Praha-Klánovice pěšky po modré turistické značce směrem na Nové Dvory a Xaverov. V jarních měsících může být přístup na památku poněkud obtížný. |
http://archeopraha.cz/node/293 |
Jedním z uzlů zaniklé středověké sídelní sítě, jejíž pozůstatky dodnes ukrývá Klánovický les, byla tvrz Slavětice. Podobně jako ostatní zaniklá sídliště na samotném východním okraji dnešního území hl. m. Prahy bylo i slavětické panské sídlo vesměs v držení vrchností sídlících v Praze, mezi kterými najdeme klášter Strážců Božího hrobu Na Zderaze, který je jako majitel Slavětic uveden v první pramenné zmínce k roku 1349 a později pražské měšťany i drobné šlechtice.Od 15. století pak byly Slavětice součástí panství Dubeč a Průhonice. K roku 1586 je tvrz zmiňována jako pustá, naposledy o „slavětické věži“ slyšíme roku 1589.
Prozatím jediný archeologický výzkum v areálu tvrze provedl roku 1957 budoucí významný čelákovický regionalista, toho času ještě student historie, Ludvík Skružný. Jeho nejdůležitějším přínosem bylo získání keramického souboru, který dnes datujeme na počátek 13. století; jedná se tedy o nejstarší archeologické doklady středověkého osídlení v dnešním Klánovickém lese. Nezodpovězena však musí zůstat otázka, zda již v této době stálo ve Slavěticích panské sídlo. Jeho relikty dnes nalezneme východně od usedlosti Nové Dvory na terase nad nivou Blatovského potoka. Pozůstatky tvrze zaujímají přibližně čtvercovou plochu o rozměrech cca 60 x 65 m, která využívá patrně přirozeného, nepříliš výrazného ostrohu. V areálu slavětické tvrze je tak možno pozorovat dva hlavní povrchové útvary, z nichž jeden, centrálně položený, lze hypoteticky považovat za pozůstatek obytné budovy, zatímco ve východním nároží se patrně nacházela ona v písemných pramenech zmiňovaná slavětická věž. Cca 20 m jihovýchodně kopíruje průběh opevnění podlouhlá, uměle vytvořená vodní nádrž, jež je tradičně označována jako příkop.
1 | 2 | 3 | 4 |
Datum vložení: 17.5.2017 | Datum aktualizace: 2.2.2018
Autor: Jan Hasil