Prozatím jediný archeologický výzkum v areálu tvrze provedl roku 1957 budoucí významný čelákovický regionalista, toho času ještě student historie, Ludvík Skružný. Jeho nejdůležitějším přínosem bylo získání keramického souboru, který dnes datujeme na počátek 13. století; jedná se tedy o nejstarší archeologické doklady středověkého osídlení v dnešním Klánovickém lese. Nezodpovězena však musí zůstat otázka, zda již v této době stálo ve Slavěticích panské sídlo. Jeho relikty dnes nalezneme východně od usedlosti Nové Dvory na terase nad nivou Blatovského potoka. Pozůstatky tvrze zaujímají přibližně čtvercovou plochu o rozměrech cca 60 x 65 m, která využívá patrně přirozeného, nepříliš výrazného ostrohu. V areálu slavětické tvrze je tak možno pozorovat dva hlavní povrchové útvary, z nichž jeden, centrálně položený, lze hypoteticky považovat za pozůstatek obytné budovy, zatímco ve východním nároží se patrně nacházela ona v písemných pramenech zmiňovaná slavětická věž. Cca 20 m jihovýchodně kopíruje průběh opevnění podlouhlá, uměle vytvořená vodní nádrž, jež je tradičně označována jako příkop.