• Menu
    • Aktuality

    • Prezentace
    • Multimediálně
    • Ke stažení

    • Obsah mapy
      • Zkoumané plochy
      • Praha archeologická
      • Za archeologií v Praze
      • Interdisciplinae
      • Památková péče
    • O webu
  • Mapa
EN

    Palácové stavby středověkého Vyšehradu

    Praha 2, Vyšehrad

    Štulcova ulice

    pozůstatky gotické rezidenční zástavby

    přístupná je budova purkrabství – dnes kulturní zařízení s kavárnou; pozůstatky jedné ze staveb tvoří součástí výstavního prostoru MMP Gotický sklep; relikty další stavby jsou při Galerii Vyšehrad

    Za vlády Vratislava II. (1061–1092, korunován 1085/1086) a za vlády jeho bezprostředních následovníků byl Vyšehrad hlavní přemyslovskou rezidencí. Je pravděpodobné, že svou výstavností v té době na čas předčil i tradiční sídlo Přemyslovců na Hradčanech. Jihozápadní část opevněné plochy Vyšehradu je považována za jádro někdejšího hradu – tzv. akropoli. V ní se od raného středověku soustředily nejvýznamnější rezidenční budovy. Od ostatní hradní plochy na severu i východě byla oddělena příkopem. Dosavadní poznatky o vyšehradské akropoli v jejím historicky mimořádném období poslední třetiny 11. století byly více než skoupé. Na základě nově rozpoznaných reliktů staveb a dalších indicií lze usuzovat, že již v této době hrad disponoval nejen kamennou hradbou, ale i výstavným palácem. Ten svým situováním a rozměry pravděpodobně odpovídal románské rezidenci knížete Soběslava na Pražském hradě, budované společně s kamenným opevněním až po roce 1135.

    Velkorysou přestavbou prošel Vyšehrad za vlády Karla IV. Nově budované opevnění Nového Města pražského se tehdy přimklo k vyšehradským hradbám, které rovněž prodělaly významné změny.  I panovnický dvůr – tzv. akropole – byl nově obehnán hradbami s cimbuřím a obrannými věžemi. Brány hradu jsou doloženy na severu a jihovýchodě, kde byla zbudována monumentální brána Špička. Tu můžeme spatřit na řadě mladších historických vyobrazení. Rezidenční stavby vrcholného středověku vznikaly postupně při hradební zdi nad Vltavou, prvé z nich současně s opevněním, do kterého byly zakomponovány. Používaným stavebním materiálem byl, na rozdíl od předchozího období, v němž se uplatňovala opuka a vápenec, místní pískovec a droby. Stavby, označované tradičně za paláce, byly jednotraktové a měly nejméně dvě podlaží. Horní patra mohla být dřevěná či hrázděná. Stavba situovaná při jižní linii hradeb, označovaná dodnes jako Staré purkrabství, plnila patrně svoji funkci od středověku. Další dvojice budov byla vkomponována do západní linie hradeb. Za reprezentační budovu je považována stavba orientovaná směrem jihovýchod–severozápad v těsném sousedství nově identifikovaného raně středověkého paláce.

    Pohled na torza palácových budov. Výřez ze Sadelerova prospektu z roku 1606. © Archiv hl. města Prahy, Sbírka grafiky, sign. G 20. Srovnání možné podoby knížecího paláce, odvozené z nepatrných pozůstatků zaniklé stavby odkryté archeologickým
výzkumem v letech 1928–1930, se známými půdorysy románských paláců: 1 – Vyšehrad; 2 – Pražský hrad; 3 – Olomouc (Moucha – Nechvátal – Varadzin et al. 2015). Archeologický výzkum akropole probíhal od roku 1924. Snímek z roku 1927 zachycuje výzkum prostoru panovnické
rezidence s odkrytým zdivem jedné z gotických palácových
budov. © Archiv hl. města Prahy, Sbírka fotografií, sign. I_9681.
    1 2 3
    • 1 – Pohled na torza palácových budov. Výřez ze Sadelerova prospektu z roku 1606. © Archiv hl. města Prahy, Sbírka grafiky, sign. G 20.
    • 2 – Srovnání možné podoby knížecího paláce, odvozené z nepatrných pozůstatků zaniklé stavby odkryté archeologickým výzkumem v letech 1928–1930, se známými půdorysy románských paláců: 1 – Vyšehrad; 2 – Pražský hrad; 3 – Olomouc (Moucha – Nechvátal – Varadzin et al. 2015).
    • 3 – Archeologický výzkum akropole probíhal od roku 1924. Snímek z roku 1927 zachycuje výzkum prostoru panovnické rezidence s odkrytým zdivem jedné z gotických palácových budov. © Archiv hl. města Prahy, Sbírka fotografií, sign. I_9681.
    knižní průvodce středověk tipy na výlety Vyšehrad zaniklá architektura

    Datum vložení: 17.5.2017 | Datum aktualizace: 16.1.2020
    Autor: Ivana Boháčová

    Použité prameny:
    • Moucha, V. – Nechvátal, B. – Varadzin, L. et al. 2015: Vyšehrad. Knížecí a královská akropole. Praha.
    Vyhledávání prezentací
    Témata
    • Zkoumané plochy1
    • Praha archeologická36
    • Za archeologií v Praze87
    • Interdisciplinae8
    • Památková péče4
    Nedávné prezentace
    • Raně středověké pohřebiště v Motole Lokalita leží na severním svahu údolí Motolského…
    • Hradiště Zámka u Bohnic Hradiště Bohnice se nachází nad pravým břehem…
    • Hradiště Butovice Eneolitické výšinné sídliště a později raně…
    Štítky
    knižní průvodce středověk tipy na výlety Vyšehrad zaniklá architektura

    © 2022 Provozovatelem webu je: ARCHEOLOGICKÝ ÚSTAV AV ČR, Praha, v. v. i., Letenská 4, 118 01 Praha 1, IČ: 67985912, DIČ: CZ67985912

    Používáme cookies k optimalizaci našich webových stránek podle zásad cookies.
    Odmítnout Souhlasím