• Menu
    • Aktuality

    • Prezentace
    • Multimediálně
    • Ke stažení

    • Obsah mapy
      • Zkoumané plochy
      • Praha archeologická
      • Za archeologií v Praze
      • Interdisciplinae
      • Památková péče
    • O webu
  • Mapa
EN

    Památky pod dlažbou 3. nádvoří Pražského hradu
    Tzv. "velké vykopávky"

    Praha 1, Hradčany

    3. nádvoří Pražského hradu

    výjimečný areál s archeologickými památkami - doklady dřevěné i kamenné zástavby a opevnění 10.-12. století prezentované in situ

    památka není běžně přístupná; zčásti bývá zpřístupněna při mimořádných výstavách ve Starém královském paláci; výjimečně je vstup umožněn odborné veřejnosti

    3. nádvoří se rozkládá nad západní částí někdejší­ho raně středověkého sídla českých knížat a králů, kde se nalézaly nejvýznamnější stavby rezidence, rotunda a později bazilika sv. Víta. Stály zde příbytky družiníků a možná i knížecí palác, jehož umístění dosud neznáme. Jeho jižní částí probíhalo v několika fázích opevnění, jehož linie se posouvala v čase směrem k jihu a plocha rezidence se tak postupně zvětšovala.  V prostoru 3. nádvoří nalézáme i pohřebiště. Do 2. poloviny 9. století bývá někdy kladen tzv. hrob bojovníka, muže v dubové rakvi, pohřbeného s mečem, sekerou, dýkou, nožem, vědrem a ocílkou, mimořádný už díky své výbavě. V jeho blízkosti bylo odkryto ještě několik dalších pohřbů, některé z nich byly uloženy i ve více vrstvách nad sebou. Nelze posoudit, zda tyto hroby náleží již pohřebišti při kostele sv. Víta, nebo jde o starší, samostatné pohřebiště. Další hroby známé z 3. nádvoří již prokazatelně souvisí s pohřbíváním, které se od 11. století šířilo v okolí Spytihněvovy baziliky sv. Víta. Ta v roce 1060 na­hradila původní rotundu

    Součástí velkorysého projektu rekonstrukce Pražského hradu na sídlo prvního československého prezidenta pro r. 1918 byla i rekonstrukce 3. nádvoří. Jeho plocha, původně členěná do několika výškových úrovní a členěná terénní brázdou, zasahující až k vrcholu ostrohu z malostranské kotliny, byla vyrovná­na betonovou konstrukcí do jednolité reprezentativní plochy. Pod jejím dlážděním se skrývá jeden z nej­cennějších „terénních archivů“ archeologických pa­mátek v evropském měřítku. Archeologický výzkum 3. nádvoří probíhal mezi lety 1925–1929. Mocnost zkoumaného souvrství dosáhla v některých sondách pro nosné pilíře desky nádvoří až 14 metrů.

    Kromě pozůstatků nejstarších dřevohliněných hradeb z první poloviny 10. století s výjimečně dochovanými břevny dřevěné výztuže jsou unikátem evropského významu torza dřevěné zástavby z 10. a 11. století.  Opevnění i tyto stavby jsou prezentovány v kontextu dalšího vývoje. Sledovat lze vrstvy, dokládající terénní změny i následnou románskou přestavbu hradu – ať již jde o zástavbu profánní, monumentální hradbu z opukových kvádříků či kostel, propojený obdobně jako bazilika sv. Jiří s bazilikou sv. Víta chodbou, oddělující své uživatele od okolního světa.

    Situační plán opevnění, staveb a dalších konstrukcí odkrytých výzkumem 3. nádvoří ve 20. letech 20. století. 1 – známé (slabě: předpokládané) úseky dřevohliněné hradby; 2 – tzv. hrob bojovníka; 3 – hradba z opukových kvádříků; 4 – palác biskupa; 5 – domy zděné kvádříkovou technikou; 6 – věž při bráně románské hradby; 7 – cesta z dřevěných desek; 8 – tzv. románská studna; 9 – spojovací chodba mezi tzv. kostelem sv. Bartoloměje a bazilikou sv. Víta. Celkový pohled na zkoumanou plochu 3. nádvoří v roce 1926. © ARÚ Praha, inv. č. FT000103258. Jednolodní románský kostel (tzv. sv. Bartoloměje) a spojovací
chodba zapuštěné do sídlištních vrstev 10. a 11. století. Počátek výzkumu 3. hradního nádvoří. © ARÚ Praha, inv. č. FT000102002. Hroby při bazilice sv. Víta. Plocha výzkumu tzv. rampy před jejím zastřešením v roce 1926. © Archiv hl. m. Prahy, Sbírka fotografií, sign. V_93/9.
    1 2 3 4
    Příprava na transport tzv. hrobu bojovníka z jihozápadní části 3. nádvoří. © ARÚ Praha, inv. č. FT000103871. Pozůstatky roubené zástavby odkryté výzkumem v ploše před katedrálou v roce 1929. © Archiv hl. m. Prahy, Sbírka fotografií, sign. V_3604. Kamenné čelo nejstarší dřevohlinité hradby odkryté výzkumem v jihozápadní části 3. nádvoří.  © ARÚ Praha, inv. č. FT000013409. Celkový pohled na pozůstatky dvou fází dřevohliněné hradby – někdejšího jižního opevnění Pražského hradu v raném středověku. Foto Z. Kačerová, 2014
    5 6 7 8
    Roštová konstrukce mladší dřevohliněné hradby v jihozápadní části 3. nádvoří. Foto H. Toušková 1998. Pohled od východu na unikátně dochovaný základový věnec roubené stavby z poloviny 10. století. Foto I. Boháčová v rámci sanace areálu 1997-1998, ARÚ Praha. Unikátně dochovaný základový věnec roubené stavby z poloviny 10. století. Vlevo dole část schránky s dřevěným
obložením sloužící na úschovu drobných předmětů. Průhled
z interiéru románské spojovací chodby. Foto M. Semerád, 2014, ARÚ Praha. Pozůstatky domu (?) z 11. století. Výplet a dřevěná podlaha (dtto úvodní obr.). Foto I. Boháčová 1998.
    9 10 11 12
    Výsledky archeobotanického studia výpletu. Nákres konstrukce a použitých dřevin. Podle M. Kaplana 1998. 3. nádvoří. Prostor románské chodby zbudované nad sídlištním
souvrstvím s pozůstatky dřevěné zástavby 10. a 11. století. Snímek plánu propojujícího archivní dokumentaci výzkumu
z 20. let s výsledky projektu sanace a revizního výzkumu v letech 1997–1998 (Boháčová 2011). Dlažba tzv. kostela sv. Bartoloměje dochovaná pod 3. nádvořím
nad západním svahem jižní deprese skrývá zřejmě ještě mnohá překvapení. Foto Z. Kačerová, 2014. Prostor pod 3. nádvořím slouží od doby svého vzniku také jako úložiště rozměrných a obtížně transportovatelných
architektonických článků, které byly získávány při mnoha úpravách a přestavbách historických budov celého hradního
areálu a od konce 19. století průběžně shromažďovány.
V pozadí zdivo románské chodby směřující k bazilice sv. Víta. Foto Z. Kačerová 2014.
    13 14 15 16
    • 1 – Situační plán opevnění, staveb a dalších konstrukcí odkrytých výzkumem 3. nádvoří ve 20. letech 20. století. 1 – známé (slabě: předpokládané) úseky dřevohliněné hradby; 2 – tzv. hrob bojovníka; 3 – hradba z opukových kvádříků; 4 – palác biskupa; 5 – domy zděné kvádříkovou technikou; 6 – věž při bráně románské hradby; 7 – cesta z dřevěných desek; 8 – tzv. románská studna; 9 – spojovací chodba mezi tzv. kostelem sv. Bartoloměje a bazilikou sv. Víta.
    • 2 – Celkový pohled na zkoumanou plochu 3. nádvoří v roce 1926. © ARÚ Praha, inv. č. FT000103258.
    • 3 – Jednolodní románský kostel (tzv. sv. Bartoloměje) a spojovací chodba zapuštěné do sídlištních vrstev 10. a 11. století. Počátek výzkumu 3. hradního nádvoří. © ARÚ Praha, inv. č. FT000102002.
    • 4 – Hroby při bazilice sv. Víta. Plocha výzkumu tzv. rampy před jejím zastřešením v roce 1926. © Archiv hl. m. Prahy, Sbírka fotografií, sign. V_93/9.
    • 5 – Příprava na transport tzv. hrobu bojovníka z jihozápadní části 3. nádvoří. © ARÚ Praha, inv. č. FT000103871.
    • 6 – Pozůstatky roubené zástavby odkryté výzkumem v ploše před katedrálou v roce 1929. © Archiv hl. m. Prahy, Sbírka fotografií, sign. V_3604.
    • 7 – Kamenné čelo nejstarší dřevohlinité hradby odkryté výzkumem v jihozápadní části 3. nádvoří. © ARÚ Praha, inv. č. FT000013409.
    • 8 – Celkový pohled na pozůstatky dvou fází dřevohliněné hradby – někdejšího jižního opevnění Pražského hradu v raném středověku. Foto Z. Kačerová, 2014
    • 9 – Roštová konstrukce mladší dřevohliněné hradby v jihozápadní části 3. nádvoří. Foto H. Toušková 1998.
    • 10 – Pohled od východu na unikátně dochovaný základový věnec roubené stavby z poloviny 10. století. Foto I. Boháčová v rámci sanace areálu 1997-1998, ARÚ Praha.
    • 11 – Unikátně dochovaný základový věnec roubené stavby z poloviny 10. století. Vlevo dole část schránky s dřevěným obložením sloužící na úschovu drobných předmětů. Průhled z interiéru románské spojovací chodby. Foto M. Semerád, 2014, ARÚ Praha.
    • 12 – Pozůstatky domu (?) z 11. století. Výplet a dřevěná podlaha (dtto úvodní obr.). Foto I. Boháčová 1998.
    • 13 – Výsledky archeobotanického studia výpletu. Nákres konstrukce a použitých dřevin. Podle M. Kaplana 1998.
    • 14 – 3. nádvoří. Prostor románské chodby zbudované nad sídlištním souvrstvím s pozůstatky dřevěné zástavby 10. a 11. století. Snímek plánu propojujícího archivní dokumentaci výzkumu z 20. let s výsledky projektu sanace a revizního výzkumu v letech 1997–1998 (Boháčová 2011).
    • 15 – Dlažba tzv. kostela sv. Bartoloměje dochovaná pod 3. nádvořím nad západním svahem jižní deprese skrývá zřejmě ještě mnohá překvapení. Foto Z. Kačerová, 2014.
    • 16 – Prostor pod 3. nádvořím slouží od doby svého vzniku také jako úložiště rozměrných a obtížně transportovatelných architektonických článků, které byly získávány při mnoha úpravách a přestavbách historických budov celého hradního areálu a od konce 19. století průběžně shromažďovány. V pozadí zdivo románské chodby směřující k bazilice sv. Víta. Foto Z. Kačerová 2014.
    archeologické památky Hradčany knižní průvodce raný středověk tipy na výlety

    Datum vložení: 17.5.2017 | Datum aktualizace: 5.2.2018
    Autor: Ivana Boháčová

    Použité prameny:
    • Boháčová, I. 2011: Dřevěné konstrukce a využití dřeva v raně středověké opevněné centrální lokalitě. Příklady z Pražského hradu. Památky archeologické 102, 355–400.
    • Boháčová, I. 2015: Prezentace archeologických památek v Čechách. Archeologické areály in situ – příklady z Pražského hradu a Vyšehradu. Archaeologia historica 40/2, 331–351.
    • Boháčová, I. – Kozáková, R. 2008: Přírodní prostředí Pražského hradu a jeho zázemí – výpověď pylové analýzy z raně středověkých sedimentů ze III. nádvoří. Archeologické rozhledy 60, 547–564.
    Vyhledávání prezentací
    Témata
    • Zkoumané plochy1
    • Praha archeologická36
    • Za archeologií v Praze87
    • Interdisciplinae8
    • Památková péče4
    Nedávné prezentace
    • Raně středověké pohřebiště v Motole Lokalita leží na severním svahu údolí Motolského…
    • Hradiště Zámka u Bohnic Hradiště Bohnice se nachází nad pravým břehem…
    • Hradiště Butovice Eneolitické výšinné sídliště a později raně…
    Štítky
    archeologické památky Hradčany knižní průvodce raný středověk tipy na výlety

    © 2022 Provozovatelem webu je: ARCHEOLOGICKÝ ÚSTAV AV ČR, Praha, v. v. i., Letenská 4, 118 01 Praha 1, IČ: 67985912, DIČ: CZ67985912

    Používáme cookies k optimalizaci našich webových stránek podle zásad cookies.
    Odmítnout Souhlasím