• Menu
    • Aktuality

    • Prezentace
    • Multimediálně
    • Ke stažení

    • Obsah mapy
      • Zkoumané plochy
      • Praha archeologická
      • Za archeologií v Praze
      • Interdisciplinae
      • Památková péče
    • O webu
  • Mapa
EN

    Praha doby Karla IV. – záhadný nález izolovaného hrobu při Koňském trhu

    Praha 1, Nové Město

    Václavské náměstí

    Středověký hrob s kosterními pozůstatky

    Pěšky, MHD.

    V zadní části pozemku domu čp. 806/II při horním konci Václavského náměstí v Praze byl při záchranném archeologickém výzkumu Muzea hlavního města Prahy v roce 1996 nalezen osamocený hrob. Již jeho izolovaná poloha mimo známá území s raně středověkým pohřbíváním nebo s vrcholně středověkými hřbitovy a pro svou dobu neobvyklá orientace relativně mělké hrobové jámy vzbudily odbornou pozornost. Na základě postupně získaných poznatků jde pravděpodobně o středověký hrob s kosterními pozůstatky jedné osoby. Hrob byl po svém nálezu podroben antropologickému zkoumání pracovníky Národního muzea v Praze.

    Nález hrobu

    Nález lidského skeletu byl učiněn v závěru výzkumné akce v létě roku 1996 v zadní části pozemku, a to v nepodsklepeném křídle úzké boční zástavby, která uzavírala parcelu na jižní straně Václavského náměstí od jihozápadu. Pod vrstvou tmavě šedého jemného písku bez jakýchkoliv nálezů byla zjištěna hrobová jáma, vykopaná do šedého písčitého podloží.

    Hrob obsahoval částečně poškozenou kostru muže. Část hrobové jámy v partii nohou zasahovala pod základové zdivo stěny zadního dvorního křídla. Zdivo částečně poškodilo skelet v místě levé nohy, úplně byla zničena pravá končetina až ke koleni. V klíně, uprostřed pánevní kosti, byly vypreparovány dvě železné kruhové přezky, umístěné nad sebou. Svrchní přezka se však zachovala ve velmi torzovitém stavu.

    Přezky

    Přezky jsou ze železa a mají kruhový tvar, zachovalejší z nich má vnější průměr 40x41 mm, přičemž tento rozdíl je způsoben postupem koroze. Druhá, která byla nalezena v torzovitém stavu, se jeví jako zcela identická. Navlečený trn i očko jsou na příčném řezu obdélníkové. Délka trnu (jehly) i s očkem činí 44 mm.

    Podobné blízké nálezy jsou k dispozici např. ze středověkého hřbitova na Jungmannově náměstí čp. 753/II, datované do 13. století. V tomto případě se jedná o přezky z bronzu. Kruhové přezky s trnem byly nalezeny také při výzkumu na území tzv. Židovské zahrady (hřbitova, 1254–1478) ve Vladislavově ulici.

    Nalezený hrob je v nezvyklé – v podstatě severojižní orientaci – s hlavou k jihu. Hrobová jáma měla pravděpodobně nepravidelný tvar, s tím, že tento závěr může být ovlivněn stavem hrobové jámy zachované pouze při dně.

    Zachovaná hloubka hrobu je 0,2–0,3 m od povrchu podloží, jehož původní úroveň byla pravděpodobně v zadní části parcely snížena další sídelní aktivitou. Nerovné dno hrobu se mírně sklání k severu. Buď poměrně mělké uložení zemřelého do hrobu, anebo spíše pozdější snížení povrchu terénu, vedlo k tomu, že oblast hlavy (lebka a krční obratle) a pravé pánevní kosti byly kdysi po určitou dobu téměř na povrchu, a tak docházelo k jejich postupné devastaci. V případě lebky byla zjištěna úplná ztráta způsobená například roztroušením volně pobíhajícím domácím zvířectvem apod. U pánve zase došlo k oprýskání a nakonec i částečnému rozdrcení úseku pravé pánevní kosti například intenzivním sešlapáváním povrchu ze země vyčnívající pánve.

    Jak je to staré? Datování hrobu.

    Časové zařazení tohoto ojedinělého hrobu ještě k předlokačnímu osídlení území Nového Města pražského je na základě archeologických poznatků (vertikální a horizontální stratigrafie nalezených komponent a soubory movitých archeologických nálezů, zejména keramiky) pouze hypotetické. Z nálezové situace plyne, že je hrob velmi pravděpodobně starší než vyhloubené jámy v zadní části parcely, které byly zaplněny odpadem. Nejstarší z těchto jam vznikla někdy na přelomu 14. a 15. století, tj. již půl století po možné výstavbě (nejpozději v roce 1367 podle písemné zmínky) zdejšího prvního gotického domu na vyměřené parcele na Koňském trhu po založení Nového Města v roce 1348. Pro pohřbení zemřelého (v nejasném sídelním kontextu a v nezvyklé poloze) by tak přelom 14. a 15. století byl horní hranicí časového intervalu.

    Datování pomocí 14C

    Vzorek kosti z hrobu byl datován také pomocí 14C konvenční metody radiouhlíkového datování na pracovišti Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR, v. v. i. Provedené radiouhlíkové datování vzorku kosterních pozůstatků z hrobu přineslo široký interval kalibrovaného/kalendářního stáří vzorku: 1256–1429 (A. D.) při celkové míře pravděpodobnosti 95%.

    Konvenční datování pomocí 14C tak přineslo potvrzení dosavadního archeologického datování nalezeného hrobu, tj. přibližně do 14. století.

    Antropologie ke kosternímu nálezu z Václavského náměstí

    Nález tvoří kosterní pozůstatky robustního vzhledu se středně vyvinutými svalovými úpony. Poměrně dobře byly zachovány pánevní kosti, části páteře a dlouhé kosti končetin, zvláště levé strany.

    Lebka nebyla u kostry nalezena. Násilné oddělení hlavy od trupu nebylo možné prokázat, protože se nedochovaly partie krční páteře v takovém stavu, aby je bylo možné posoudit. Pravděpodobnější se zdá vysvětlení, že absence lebky je druhotná ztráta při některých zemních pracích v minulosti. To odpovídá i terénnímu archeologickému hodnocení nálezové situace.

    Pohlaví

    Pro určení pohlaví člověka bylo použito morfologické vyšetření pánevních kostí, na kterých byly nalezeny známky vyskytujíc se převážně u mužských koster. Na muže ukazují i rozměry hlavic pažní a stehenní kostí, rozměry hlezenní kosti a lopatky.

    Věk

    Věk v době smrti byl odhadnut ze struktury hlavic pažní a stehenní kosti. Spongióza je v nich jen lehce rozvolněná, kompaktní kost silná, dřeňová dutina nedosahuje chirurgického krčku, resp. dolního okraje chocholíku. Podobný stav kostí bývá nacházen u osob mezi 20. až 30. rokem života. Tomuto věku odpovídají i některé okraje terminálních ploch obratlů, hladké plochy kloubních spojení apod. Na mladý věk ukazuje i hladkých povrch svalových drsnatin.

    Výška

    Výška těla, určená z délky dlouhých kostí na 174 cm, patří do kategorie vysokých postav.

    Změny a choroby

    Na stehenní a holenní kosti bylo nalezeno lehké oploštění. To bývá často vysvětlováno nepoměrem mezi výživou a nároky kladenými na činnost. Nedostatečná výživa má za následek deficitní vývin kostí vzhledem k potřebě rozvoje svalových úponů.

    Z chorobných změn byla zaznamenána stigmatizace bederních obratlů tzv. Schmorlovými uzly, které vznikají po výhřezu jádra meziobratlové ploténky. Tyto uzly byly nalezeny na hrudní i bederní páteři. První a třetí bederní obratel byl klínovitého tvaru se snížením na levé straně asi o 2 mm. Protože hrudní páteř se zachovala pouze zlomkovitě, nebylo možné se vyjádřit, jak byla tato skolióza kompenzována a jaké bylo držení těla.

    Závěr antropologického zkoumání

    Nalezená kostra patřila mladému muži (20-30 let) vysoké postavy (174 cm), který byl pravděpodobně vystaven nepřiměřené zátěži během růstu. To se projevilo změnami na páteři a oploštěním holenních a stehenních kostí. Protože kostra byla v některých partiích poškozená, je těžké říci, zda se na ní vyskytovaly další změny, které by mohly ovlivnit zdravotní stav.

     

    Oběť nemoci nebo zločinu?

    Pokud je hrob až z doby po založení Nového Města pražského Karlem IV., může nás napadnout i barvitý příběh, který se mohl ve středověku odehrát. Nebyla zemřelá osoba, např. z důvodu svého zranění, nebo nakažlivé choroby, rychle pohřbena obyvateli domu z obavy před vážnou nemocí i před možnou nepřátelskou reakcí svých sousedů? Stal se dům na Koňském trhu svědkem nešťastné události, při které zemřel člověk, a který nemohl být pohřben podle tehdejších zvyklostí, aby to nevzbudilo pozornost? Nebo byla při archeologickém výzkumu nalezena oběť dávného zločinu, jejíž mrtvolu pachatel zakopal na dvorku domu?

    Osamocený hrob?

    Bohužel z důvodu omezeného prostorového rozsahu archeologického výzkumu na někdejší úzké gotické parcele nelze vyloučit existenci dalších hrobů v sousedství zkoumané plochy. V případě budoucího pozitivního zjištění, by tento nalezený hrob byl dokladem nestandardního způsobu pohřbu zatím z blíže nepoznaných příčin.

    Spadá-li hrob ještě do doby před založením Nového Města pražského v roce 1348, tak výzkumem zkoumaná poloha v této části pozdějšího Nového Města nepatří mezi ty zdánlivě okrajové či periferní. Lokalita je v sousedství dálkové cesty, vstupující do pražské sídelní aglomerace roklí v trase dnešní Vinohradské ulice. Tato patrně velmi starobylá cesta byla později proměněna před staroměstskými hradbami při založení Nového Města v protáhlé tržiště – pozdější Koňský trh, dnešní Václavské náměstí (od roku 1848).

    Dům čp. 806/II na Václavském náměstí

    Dnešní objekt při jihovýchodním horním konci Václavského náměstí je novostavbou, která byla postavena až po demolici staršího domu, jež proběhla v roce 1996. Parcela je typickou úzkou hloubkovou gotickou parcelou o rozměrech cca 10 x 37 m. Podobné parcely obklopily vytyčené tržiště, pozdější Koňský trh, při založení Nového Města pražského v roce 1348 Karlem IV.

    Nejstarší zmínka o domu stojícím na této parcele je z roku 1367. V roce 1382 je zde zmíněn majitel Lzicnik. V té době již tedy stál gotický dům, jehož zdivo, včetně základových partií, bylo zcela zničeno předchůdcem dnešní novostavby. Přestože dům zbořený v roce 1996 byl postaven v roce 1868, zachovával spolu s parcelou doklad původní urbanistické koncepce Karlova nově založeného města. Ta se nám více či méně promítala i do mladších přestaveb v podobě hlavního domu s průčelím do náměstí a úzkého dvorního křídla.

    Třípatrový dům z roku 1868 byl postaven v duchu pozdního klasicismu podle plánů architekta Josefa Swobody. Jeho fasáda měla původně rustikovanou přízemní část, členěnou v prvním a částečně i druhém patře trojúhelníkovými frontony. Dům byl dále upravován, a to zejména v letech 1907 a 1911. Zmiňovaná hodnotná pozdně klasicistní fasáda domu byla ovšem zásadně upravena při přestavbě objektu v roce 1925. Tehdy došlo k radikální změně: dům byl zvýšen na pětipatrový a průčelí sjednoceno některými prvky rondokubismu. Zejména okna byla lemována profilovanými šambránami, ve spodních patrech zčásti s frontony. V prvním patře byl mezi okny v ose fasády okrouhlý medailon s růží, v pátém pak podokenní římsa s náznakem rondokubistického členění.

    Do 90. let 20. století se v domě zachovaly některé hodnotné detaily jak z původní klasicistní stavby (dveřní křídla a špalety s deštěním), tak i z přestavby v roce 1925 (zábradlí v horních patrech a stropy). Z posledně uvedení velké stavební akce pocházely nejspíše i zachované vlajkové žerdi na průčelní fasádě s výraznými slohovými znaky rondokubismu. Při demolici domu v roce 1996 bylo umožněno tyto stavební prvky postupně demontovat a využít při pozdější obnově jiných pražských objektů.

    Parcela s domem čp. 806/II v historickém jádru Prahy na podkladě DMP (zdroj: IRM MHMP). Plocha záchranného archeologického výzkumu a místo nálezu hrobu při demolici objektu z 19. století v roce 1996. Situace hrobu s nálezem dvou přezek v zadním přístavku. Zpracování M. Čapek. Železná přezka. Foto I. Kyncl.
    1 2 3 4
    Železná přezka zachovaná pouze ve fragmentárním stavu. Foto I. Kyncl. Návrh úpravy fasády domu čp. 806/II z roku 1925 arch. Jana Raita. Podle plánu uloženém v archivu stavebního odboru MČ Praha 1 překreslil M. Čapek.
    5 6
    • 1 – Parcela s domem čp. 806/II v historickém jádru Prahy na podkladě DMP (zdroj: IRM MHMP).
    • 2 – Plocha záchranného archeologického výzkumu a místo nálezu hrobu při demolici objektu z 19. století v roce 1996.
    • 3 – Situace hrobu s nálezem dvou přezek v zadním přístavku. Zpracování M. Čapek.
    • 4 – Železná přezka. Foto I. Kyncl.
    • 5 – Železná přezka zachovaná pouze ve fragmentárním stavu. Foto I. Kyncl.
    • 6 – Návrh úpravy fasády domu čp. 806/II z roku 1925 arch. Jana Raita. Podle plánu uloženém v archivu stavebního odboru MČ Praha 1 překreslil M. Čapek.
    Nové Město Praha v minulosti přírodní vědy virtuální výstava Karel IV.: 700 vrcholný středověk

    Datum vložení: 3.2.2017 | Datum aktualizace: 13.11.2017
    Autor: Petr Starec

    Použité prameny:
    • Dobisíková, M. – Kuželka, V. – Velemínský, P. 2000: Antropologické zhodnocení kosterního nálezu z Václavského náměstí čp. 806/II, Archaeologica Pragensia 15, 171-173.
    • Starec, P. 2000: Archeologický výzkum při demolici domu čp. 806/II na Václavském náměstí, Archaeologica Pragensia 15, 159-170, 232.
    Vyhledávání prezentací
    Témata
    • Zkoumané plochy1
    • Praha archeologická36
    • Za archeologií v Praze87
    • Interdisciplinae8
    • Památková péče4
    Nedávné prezentace
    • Raně středověké pohřebiště v Motole Lokalita leží na severním svahu údolí Motolského…
    • Hradiště Zámka u Bohnic Hradiště Bohnice se nachází nad pravým břehem…
    • Hradiště Butovice Eneolitické výšinné sídliště a později raně…
    Štítky
    Nové Město Praha v minulosti přírodní vědy virtuální výstava Karel IV.: 700 vrcholný středověk

    © 2022 Provozovatelem webu je: ARCHEOLOGICKÝ ÚSTAV AV ČR, Praha, v. v. i., Letenská 4, 118 01 Praha 1, IČ: 67985912, DIČ: CZ67985912

    Používáme cookies k optimalizaci našich webových stránek podle zásad cookies.
    Odmítnout Souhlasím