Soubor nálezů zvířecích kostí z Václavského náměstí z konce 60. let  byl ve své době prvním reprezentantem takového charakteru z historického jádra města, jež vydal svědectví o hospodářském využití domácích zvířat ve středověku a raném novověku. Mezi prokázanými druhy nechyběly ani zástupci lovené fauny a ryb. Výjimečnou součástí jídelníčku byly i takové druhy, které se dostávaly na domácí stůl díky obchodu se vzdálenými přímořskými oblastmi, jako např. ústřice jedlé.

První archeologické poznatky z Václavského náměstí byly shromažďovány pracovníky Muzea hlavního města Prahy N. Maškem a M. Slabinou již od konce roku 1964, kdy byla pod křižovatkou zahájena související předstihová stavba prvního kolektoru pod Václavským náměstím. Archeologům bylo ovšem umožněno pouze příležitostné sledování této stavby spojené výjimečně se záchranným sběrem nejčastějších archeologických nálezů – keramiky, a to jen vybraných exemplářů. Jiné nálezy artefaktů nebo ekofaktů, v našem případě fragmentů zvířecích kostí, nejsou z této doby známy.

Teprve až archeologický výzkum V. Humla z let 1967-1968 při navazující stavbě podchodu přinesl s nálezy zlomků keramiky, skla, železných předmětů apod. také soubory archeozoologického materiálu. Analyzovaný materiál čítal 191 různě početných vzorků vybíraných z jednotlivých zkoumaných nálezových situací při stavbě podchodu pod náměstím a v přilehlých nárožních objektech.

Některé fragmenty zvířecích kostí nesly stopy po činnosti řezníka nebo konzumaci, takže je můžeme přímo označit za potravní zbytky. Jiné kosti posloužily jako vhodná surovina k výrobě nástrojů. Dochovaly se nejen zlomky s poškozeními způsobenými při řemeslném opracování, ale i hotové výrobky.

Méně početné archeozoologické nálezy byly získány až v roce 1974 při záchranném archeologickém výzkumu při hloubení kabelového kanálu ve vozovce před čp. 780/II až čp. 788/II v dolní části Václavského náměstí. Výpověď archeozoologických pramenů byla podstatně rozšířena v prvním desetiletí 21. století v souvislosti s řadou záchranných archeologických výzkumů převážně v dolní části Václavského náměstí.

V osmdesátých letech 20. století nebyly na ploše Václavského náměstí realizovány žádné záchranné archeologické akce. Ani menší archeologické výzkumy při stavebních výkopech na ploše náměstí v posledním desetiletí 20. století nerozhojnily již dříve získané archeozoologické soubory.

Naopak v prvním desetiletí 21. století bylo na Václavském náměstí, především však v jeho dolní rovinaté části, uskutečněno několik navzájem na sebe navazujících stavebních akcí, které vyvolaly předstihové záchranné archeologické výzkumy. Většina těchto záchranných akcí probíhala formou archeologického plošného odkryvu v malých sondách. Při jejich postupné exkavaci byl v rámci archeologických nálezů vybírán i archeozoologický materiál.

Ekonomika vrcholně středověkého města byla plně závislá na zemědělské produkci. Hlavním zdrojem živočišných bílkovin byla hospodářská zvířata – skot, prasata domácí, ovce a kozy. Pozůstatky ovcí se v nálezových souborech vyskytovaly častěji než pozůstatky koz. Vysvětlením preference ovcí může být jejich všestrannější využití (kromě masa také mléko a vlna).

Hlavním zdrojem masa byl skot a prase domácí, přičemž nálezy skotu byly ve většině studovaných souborů dominantní, a to jak ve 2. polovině 14. století až 15. století, tak na přelomu 15./16. století. Skotu pravděpodobně také patřila většina neurčitelných fragmentů. Údaje o porážkovém věku turů potvrzují zabíjení převážně mladých zvířat (jalovičky a býčci), přičemž nejmladší telata byla 5-6ti měsíční, zřejmě krátce po odstavu. Občas se objevovaly i zuby starších kusů hovězího dobytka (nad 8 let).

Podobné závěry byly učiněny také pro prasata, s tím rozdílem, že jejich maximální věk byl 30-36 měsíců. Přítomnost kostí několikatýdenních selat lze pokládat spíše za výjimku. Většina zubů a kostí prasat odkazovala na jedince starší jednoho roku, 1-2leté, a to bez rozdílu pohlaví.

Co se obliby skopového masa týče, lze konstatovat dle četnosti nálezů, že bylo až na třetím místě, a to dlouhodobě. V souborech se objevují nejen zbytky nejvýše ročních jehňat/kůzlat nebo 1-2letých jedinců, ale i zvířat starších 4 až 6 let.

Výčet domácích zvířat rozšiřují kůň, pes a kočka. Více koňských kostí bylo shledáno v souborech ze staršího období než z období mladšího. Interpretace tohoto zjištění je složitá s ohledem na obecně nízký počet nálezů tohoto lichokopytníka v osteologickém materiálu. Prokázaný věk koní byl variabilní. Byli potvrzeni mladí jedinci do 5 let věku i dospělci starší 10 let. V souborech byly přítomny kosti minimálně dvou rozdílných plemenných typů koní – lehčího a těžšího. Koně byli využíváni k jízdě či transportu nákladu. Způsob jejich zachování nasvědčuje také tomu, že i koňské maso bylo využíváno v kuchyni. Kosti koní byly většinou izolované a tam, kde jich bylo nalezeno více pohromadě, patřily několika jedincům.

Nezanedbatelnou součástí domácího hospodářství byla drůbež, především kur, husy a kachny, a to v obou sledovaných obdobích. Není jistě náhodné, že se z drůbeže dochovaly hlavně kosti nohou a křídel. Četné neurčitelné fragmenty drůbežích kostí dokládají, že velké množství z nich bylo primárně rozbito nebo rozšlapáno. Kromě masa, které bylo vítanou komponentou vrcholně středověkého jídelníčku, byla zřejmě ceněna i vejce, případně peří.

Maso hospodářských zvířat mohlo být nejen kupováno na trhu, ale patrně mohlo pocházet i z vlastního chovu v závislosti na možnostech, které měli obyvatelé města k dispozici. Vlastnímu chovu zvířat nasvědčuje např. přítomnost zbytků starších zvířat (využívaných k reprodukci a za účelem sekundární produkce), výskyt kostí s minimem svaloviny mnohdy dokládající domácí zabíjení zvířat, bourání a dělení masa.

Zvěřina se v jídelníčku novoměstského obyvatelstva objevovala okrajově, přičemž v naprosté většině případů se jednalo o maso zajíců, spíše náhodně ulovených (upytlačených?) jedinců v blízkém okolí města. V některých souborech se vyskytovaly také zbytky jelenů lesních, avšak ve všech případech se jednalo o fragmenty samčích parohů. Parohy byly významnou surovinou pro výrobu nástrojů každodenní potřeby a dekoračních předmětů. Jejich získávání nemuselo být tudíž spojeno s ulovením zvířete. Liška obecná byla potvrzena jen jednou kostí – dolní čelistí. Výskyt lišky v tomto areálu byl pravděpodobně jen náhodný.

Minimální zastoupení zbytků ryb nebo menších ptáků v souborech nelze odůvodňovat tím, že obyvatelé města jejich maso nejedli. Jako pravděpodobnější se jeví, že se nedochovaly v archeologických situacích, neboť jejich počet nerozšířilo ani plavení vzorků pro archeobotanickou analýzu. Pravděpodobné zbytky kapra obecného (požerákové zuby, lebeční kost a skřelová kost a žebra) byly nalezeny mezi vrcholně středověkými odpadky při stavbě podchodu (1967-1968). Nově bylo jedno rybí žebro zjištěno při opravě kolektoru. Žebro pocházelo z tepelně upravené ryby velikosti lososa.

Za vzácný nález lze považovat pažní kost pravého křídla dospělé koroptve polní, která se dochovala v neporušeném stavu mezi středověkými odpadky zkoumanými v dolní části náměstí. Můžeme se domnívat, že maso koroptví bylo vítaným a zřejmě ne příliš běžným pokrmem.

Nálezy schránek měkkýšů se vyskytly sporadicky, a to v drtivé většině případů při výzkumu na stavbě podchodu (1967-1968). Identifikovány byly: velevrub (3 schránky), škeble rybničná (2 úštěpky schránky) a konečně dovážené ústřice jedlé (1 úštěpek schránky a 6 celých schránek).

Nálezy šelem, které obklopovaly člověka, se objevují sporadicky. Jak u koček, tak u psů předpokládáme, že se volně pohybovali po areálu města a byli krmeni kuchyňským odpadem. Nasvědčuje tomu přítomnost četných otisků psích zubů na hovězích a vepřových kostech. Většina koček ještě byla nedospělá a zřejmě se jednalo o úhyny. Častěji byly kosti kočky nalezeny při stavbě podchodu ve středu Václavského náměstí. Většinou se jednalo o izolované zbytky různých jedinců. Jen v jednom případě patřilo několik kostí jednomu jedinci, který byl zřejmě pohozen na smetišti.

Psi byli doloženi kostmi několika jedinců. Větší množství kostí patřících jednomu jedinci bylo evidováno dvakrát. Pravděpodobně to byla uhynulá zvířata, rovněž pohozená na haldu odpadků. I takto nálezově chudý materiál naznačil, že nalezení psi byli zástupci několika ras.

Mezi zbytky zvířat byly nelezeny i dva fragmenty lidských kostí (lidský obratel a část hlavice lidské kosti stehenní). Lidské kosti se spolu s odpadem dostaly na místo svého pozdějšího nalezení taktéž pravděpodobně z okolí Václavského náměstí, případně z větších vzdáleností. Jako příměs deponovaného materiálu na ploše Koňského trhu mohly např. pocházet z raně středověkých pohřebišť, které byly jistě už od středověku narušovány zemními pracemi při stavební činnosti.