Hlubočepy jsou místem s neobyčejně dramatickým přírodním rámcem a zároveň lokalitou spojenou s dějinami pražského průmyslu. Nalezneme zde zajímavé industriální objekty různou měrou zachované, zasazené v krajině, která je sama o sobě turistickým cílem.
Tato vycházková trasa se napokuje na trasu Z Butovic do Hlubočep.
obvod Praha 5, Hlubočepy |
Jezuitský zámeček |
Původní hlubočepská tvrz pozdně středověkého založení, barokně přestavěná jezuitskými majiteli panství na rezidenci. Dnes využívána jako filmové ateliéry a sklad kulis. Na dvorní fasádě je druhotně osazen reliéfní znak Pavla Michny z Vacínova, nalézající se původně na stavení mlýna čp. 4. |
hlubočepské usedlosti |
|
Centrum Hlubočep dodnes představuje historické jádro s tvrzí a několika usedlostmi vesměs ještě středověkého původu. Ves byla rozšířena po třicetileté válce o další statky a chalupy, které jsou dnes zachovány převážně v klasicistní podobě. V těsné blízkosti se nachází unikátně dochovaná domkářská zástavba, pocházející z doby po raabizaci za Josefínských reforem. |
viadukt, Pražský Semmering |
|
Jeden ze dvou tzv. vysokých viaduktů Buštěhradské dráhy na území Hlubočep. Monumentální klasicistní vzezření, kvádrové lícové zdivo, pět oblouků, jednoduché tyčové zábradlí s motivem křížem protínajícího se kruhu.Trať překonávající Prokopské údolí připomínala pražanům první evropskou vysokohorskou železnici postavenou v sedle mezi Dolními Rakousy a Štýrskem a dostala proto název Pražský Semmering. |
vápenka Maxe Hergeta |
|
Pražský podnikatel Max Herget – jeho dědeček založil Hergetovu cihelnu na Malé Straně - přenesl na nedaleký Zlíchov výrobu vápna v roce 1857, poté když byla zakázána na území Prahy. Skoupil hlubočepské pozemky a otevřel skupinu lomů Pod Žvahovem, kde se těžil vápenec na výrobu cementu. Barrande zde roku 1865 uvádí „Rocheta de Herget“, Hergetovy skály. Vápenec se odtud na Zlíchov dopravoval povozy. |
http://www.zastarouprahu.cz/prokopske-udoli-developersky-vpad-do-prirodniho-parku/aktualita-105/ |
továrna Technoplyn |
|
Továrna na výrobu a zužitkování kyseliny uhličité, pozdější Technoplyn. V roce 1899 ji založil Karel Tichý. Oxid uhličitý se vyráběl ze zdejšího vápence absorpční metodou pálením v pecích. Architektonicky hodnotné a slohově jednotné budovy továrny vznikly na přelomu 19. a 20. století a nesly charakteristické rysy industriální architektury. |
Areál, navržený na památkovou ochranu, byl zbořen na sklonku roku 2013, aby uvolnil místo pro developerský projekt bytovek „Trilobit“, který je i přes odpor široké veřejnosti realizován. |
továrna Hydroxygen |
|
Funkcionalistická továrna Hydroxygen je nejmladším z místní industriální architektury a její autor architekt František Albert Libra dokázal zasadit moderní tovární halu se světlíky velmi citlivě do přírodního prostředí, které je dnes součástí rezervace Český kras. Výroba svářecího a technického plynu zde byla zahájena v roce 1939. |
Továrna byla v 80. letech určena k demolici, ale po zásahu veřejnosti byla v roce 1989 zapsána na seznam nemovitých kulturních památek. V letech 1999-2000 prošel areál rekonstrukcí. |
jezírko v Prokopském lomu |
|
Jezírko vzniklo na počátku 20. století v opuštěném lomu, který byl zatopen výronem podzemní vody z puklin a krasových dutin. V meziválečném období se stalo vyhledávaným výletním místem jako přírodní koupaliště. Mnohé ze skalních útvarů ve své nynější podobě nejsou přírodního původu, ale pozůstatkem těžební činnosti. |
tunel úzkokolejky, továrna Barta-Tichý |
|
Vápenka firmy Barta-Tichý, hlubočepské nádraží a Prokopský lom, odkud byl vápenec v největší míře do této továrny dodáván, byly propojeny mezi sebou navzájem a systémem úzkokolejných tratí z poslední čtvrtiny 19. století, které na některých místech vedly i ve dvou patrech nad sebou. Úzkokolejka procházela na tomto místě tunelem dlouhým 90 metrů, který je dodnes zachován a je volně přístupný. |
podzemní továrna, Prokopský lom |
|
Továrna byla založena jako vojenský objekt v roce 1944, kdy vznikl plán na vybudování podzemní továrny Junkers na motory s krycím názvem Kali. V březnu 1945 byla dokončena první hala o rozměrech 200 m2, výroba samotná však nezačala. Prostory pak sloužily nějakou dobu jako zázemí lomu, jehož těžba byla po válce na čas obnovena. V roce 1966 byla těžba ukončena a celý prostor vyhlášen za vojenský. |
1 | 2 | 3 | 4 |
5 | 6 | 7 | 8 |
9 | 10 | 11 | 12 |
13 | 14 | 15 | 16 |
17 | 18 | 19 | 20 |
21 | 22 |
délka úseku | popis úseku | cíl |
---|---|---|
Trasa vycházky začíná na autobusové zastávce V Uličce. Bývalý Jezuitský zámeček se nachází přes ulici. | Jezuitský zámeček. | |
53 m | Ulicí Hlubočepská směrem na západ. | Křižovatka ulic Hlubočepská a Pod Žvahovem. |
58 m | Ulicí Pod Žvahovem k potoku (křižovatka ulic Pod Žvahovem a Ke Hřbitovu). | Hlubočepské usedlosti kolem Dalejského potoka. |
133 m | Ulicí Ke Hřbitovu. | Křižovatka ulic Ke Hřbitovu a Pod Útesy. |
208 m | Dále pokračovat ulicí Pod Útesy směrem na jih, přes potok zpět na ulici Hlubočepská. | Křižovatka ulic Pod Útesy a Hlubočepská. |
192 | Ulicí Hlubočepská směrem na západ k viaduktu. | Viadukt Pražského Semmeringu. |
106 | Za viaduktem zabočit vlevo na panelovou cestu vedoucí směrem na Barrandov. | Odbočka na polní cestu (se závorou). |
300 m | Pokračovat po polní cestě na louku směrem k nádraží Hlubočepy. | Plocha naproti nádraží Hlubočepy, kde dříve stávala vápenka Maxe Hergeta. |
45 m | Dále k nádraží. | Bývalé nádraží Hlubočepy. |
90 m | Obejít nádražní budovu, naproti přes ulici Hlubočepská se dříve nacházela továrna. | Bývalá továrna Technoplyn. |
100 m | Od bývalého Technoplynu pokračovat po ulici Hlubočepská zpět směrem do Hlubočep (k viaduktu). | Hydroxygen. |
232 m | Pokračovat dále ulicí Hlubočepská k viaduktu. | Turistický rozcestník Hlubočepy - žst. |
394 m | Od rozcestníku pokračovat dále po zelené turistické značce do Prokopského údolí. | Rozcestí před jezírkem v Prokopském údolí. |
57 m | Pokračovat vpravo k jezírku. | Jezírko v Prokopském lomu. |
277 m | Od jezírka pokračovat dále stezkou mezi skalami. Také je možné se vrátit zpět na asfaltovou cestu a pokračovat po dále. | Prokopské údolí (poblíž sídla Společnosti pro ochranu Prokopského a Dalejského údolí). |
180 m | Dále pokračovat Prokopským údolím po zelené značce až k odbočce vedoucí do tunelu úzkokolejky (po pravé straně). | Tunel úzkokolejky. |
306 m | Projít tunelem a pokračovat dále po zelené turistické značce. | Podzemní továrna. |
980 m | Pokračovat dále po zelené značce. | Rozcestník Klukovice - viadukt. |
1400 m | Od rozcestí pokračovat po cestě dále do Butovic na ulici K Nové Vsi a dále pak po Novoveská. | Retenční nádrž Asuán. Zde se lze napojit na vycházku z Butovic do Hlubočep (http://praha-archeologicka.cz/p/249). |
200 m | Od retenční nádrže po cyklostezce do kopce. | OC Galerie Nové Butovice. |
350 m | Po ulici Bucharova směrem na sever. | Stanice metra Nové Butovice. |
Datum vložení: 15.1.2017 | Datum aktualizace: 19.3.2018
Autor: Kateřina Samojská