Na konci roku 1954 byly při stavbě silnice do Radotína narušeny raně středověké hroby. Archeologický výzkum, zahájený Bohumilem Soudským a v letech 1955-1960 vedený Zdeňkou Krumphanzlovou, tu odkryl jedno z nejrozsáhlejších raně středověkých pohřebišť v Čechách. Rozkládalo na levém břehu Berounky, asi 400 m západně od jejího dnešního ústí do Vltavy, na písečném přesypu zvaném Suchý nebo Holý vrch, který se asi o 2 metry zvedal nad okolní rovinatý terén záplavového území kolem soutoku obou řek. V současnosti se jeho místo nachází na rozhraní katastrů Lahovic a Radotína, zhruba v místech dnešní střední části areálu přístavu Radotín a protilehlého úseku cesty k chuchelskému závodišti.

Pohřebiště o rozměrech 135 x 13–25 metrů, táhnoucí se od severu k jihu, se podařilo prozkoumat téměř celé – bylo tu odkryto na 400 hrobových jam s pozůstatky zhruba 450 jedinců. Jeho plochu rozdělovaly na několik částí řady kamenů. Hroby byly natěsnané v nepravidelných severojižních řadách, mnohdy ve více vrstvách nad sebou. Odhaduje se, že hřbitov měl původně asi 470–480 hrobů. Většina hrobových jam se projevovala tmavší výplní ve světlém písku, často i kamenným obložením či překrytím. Zemřelí byli ukládáni do hrobů převážně v natažené poloze na zádech a hlavou k západu, byly však zaznamenány i různé odchylky od tohoto způsobu a také více pohřbů v jedné jámě. Ojedinělé zvláštní případy, jako pohřeb na břiše, svázání rukou nebo zatížení těla kameny jsou patrně dokladem protivampyrických zásahů.

V hrobech se našly stopy dřeva z rakví či desek k uložení mrtvého a různé druhy milodarů jako keramické nádoby i dřevěná okovaná vědra, železné nože různých velikostí, ocílky k rozdělávání ohně, přezky a kování opasků, přesleny, ale také hroty šípů, nákončí pochvy meče a kování štítu. Častým nálezem byly sady bronzových i stříbrných záušnic a náušnic a také skleněné, jantarové i stříbrné korálky. K výjimečným předmětům patří bronzová závěsná schránka – kaptorga se zbytky textilu, náramek spletený z drátu a nezdobený gombík. Celý soubor nálezů, který je uložen v Muzeu hlavního města Prahy, vypovídá o tom, že se na z lahovickém pohřebišti pohřbívalo od druhé poloviny 9. do poloviny 11. století. 

Díky péči Letopisecké komise Radotín byl 27. září 2016 na místě raně středověkého pohřebiště u Lahovic odhalen pamětní kámen z červeného sliveneckého mramoru z lomu Špička u Zadní Kopaniny. Významný objev připomíná také informační tabule.