Zejména dvojice domů stojících naproti kostelu Nejsvětější Trojice významným způsobem dokumentuje počátky domovní zástavby Nového Města. Nalézáme zde charakteristická lehce obdélná sklepní jádra, situovaná při ulici, s podélnou valenou klenbou, v jednom případě dokonce zcela výjimečně datovatelnou žebrovou klenbou zachovanou v přízemní místnosti. Podobného charakteru jsou i gotické domy zachované v nedaleké Mikulandské ulici, u nichž se také předpokládá na stejnými příčnými sklepními jádry dvoukřídlá dispozice, s uličním jednotraktem a jediným dvorním křídlem na pravé straně dvorku. Z někdejší osady Jircháře se zachovala skupina domů, které tvoří souvislou řadu v dnešní ulici Pštrosově. Gotické počátky má i několik pořídku zachovaných domů v ulici Palackého, Jungmannově, Vodičkově a na Národní třídě. Na Jungmannově náměstí a v ulici 28. října zaniklo v docela nedávné době kvůli nedostatečné ochraně hned několik objektů gotického původu s původními suterény, podobně jako zanikla na samém počátku šedesátých let skupina domů v Petrské ulici čp. 1174-II a 1175-II, s unikátním nálezem kvádříkového zdiva v suterénech. V Petrské čtvrti se zachoval poměrně velký počet gotických domů, tyto jsou však ve srovnání s jinými částmi Nového Města značně atypické, vykazující velká rezidua předlokační zástavby, jak ve hmotě objektů, tak ve vedení parcelních hranic a uličních čar. Původní novoměstskou parcelaci a rozsah zástavby lze velmi dobře sledovat v celém bloku mezi ulicemi Na Poříčí a Na Florenci. Vzhledem k periferní poloze i k samotnému Novému Městu a jeho tržištím se zde historické domy zachovaly takřka nedotčené až do poloviny 19.století, kdy byly v souvislosti s výstavbou nádraží klasicistně přestavěny na činžovní domy, ovšem při zachování starších konstrukcí ve sklepích. V sousední Hybernské ulici (Dlážděné) se zase scelené gotické sklepy zachovaly v rámci suterénů velkých barokních paláců pobělohorské šlechty. Tato oblast doznala radikální přeměny po třicetileté válce, když poničena požáry a švédským obléháním, byla posléze proměněna v representativní rezidenční čtvrť nově se přistěhovalé šlechty. Skromnou, ale zároveň velmi typizovanou podobu měly domy na území starší ulicové osady Chudobice, která byla do Nového Města napojena nově vytyčenou Jindřišskou ulicí. Podobně typizovaný charakter domů na shodné šířce parcel kolem 10 metrů měla i zástavba ulice Soukenické a Hybernské. Výzkum na městišti Lidového domu potvrdil pětici typově shodných domů z počátečního období zástavby Hybernské ulice. Domy obsahovaly příčně obdélné klenuté sklepní jádro při ulici, dodatečně prodloužené do hloubky parcely a opatřené novou valenou klenbou. Nad ním se v přízemí domu nalézal hlavní obytný prostor s dodatečně připojeným průjezdem na boku. Domy byly jednopatrové, s dvouosou fasádou ukončenou trojúhelným štítem s vpadlými nikami a sedlovou střechou. V konečné fázi svého středověkého vývoje tak domy představovaly hloubkové dvoutrakty sestávající z jediného hloubkového prostoru a přiléhajícího průjezdu, dodatečně podsklepeného. Až pauperitní charakter měly domky v ulici Nekázance, která vznikla druhotnou parcelací novoměstského bloku v roce 1379 pro stavbu emfyteutických domků pro chudší obyvatele (obr. v příloze). S tímto skromnějším typem obydlí ostře kontrastují bohaté pivovarnické a sladovnické domy na parcelách širokých až 18 metrů, umístěných hlavně na nárožích dnešního Václavského náměstí. Jejich typ hloubkového trojtraktu se středním průjezdem byl popsán již V. Lorencem. Gotické sklepy jihozápadní strany Václavského náměstí v rozsahu od Můstku k Vodičkově ulici byly dokumentovány již ve třicátých letech 20. století architektem Pavlem Janákem.