V samém centru Pražského hradu, v poloze, která ná­ležela jedné z dominant východní části hradčanské­ho ostrohu, založil zřejmě již ve 20. letech 10. století kníže Václav rotundu zasvěcenou sv. Vítu. Poté, co bylo přeneseno jeho tělo ze Staré Boleslavi, byl kníže po­hřben v jižní apsidě rotundy.  Po vzniku biskupství v roce 973 byl v západním sousedství tohoto kostela zbudován Boleslavem II. biskupský palác. Jeho prvá stavební fáze mohla být dřevěná. Obě stavby, jak ro­tunda, tak palác, prošly v následném období dalšími stavebními úpravami. Biskupský palác představuje dosud nejstarší známý kamenný obytný objekt na Pražském hradě. K paláci, který v průběhu raného středověku několikrát změnil dispozici, nále­žela jednolodní kaple sv. Mořice. Jižní apsida rotundy byla snad ještě v 1. polovině 11. století přestavěna a rotunda vybavena další, tentokrát severní apsidou. Existence dříve uvažované západní apsidy není dnes obecně přijímána. Do rotundy či do samostatné stavby s ní sousedící byly po nájezdu Břetislava I. na Hnězdno uloženy ostatky biskupa Vojtěcha.

Pozůstatky zmíněných prvořadých církevních pamá­tek raně středověkých Čech byly odkryty a postupně zaměřovány v souvislosti s dostavbou katedrály na přelomu 19. a 20. století a poté při rekonstrukci hradního areálu pro sídlo prvního československého prezidenta T. G. Masaryka. Tehdy došlo i k jejich zakonzervování a částečnému zpřístupnění vybraných reliktů veřejnosti. V letech 1928–1935 byla upravena také královská hrobka. Spolu s ní je dnes veřejnosti z prostoru katedrály v rámci běžného návštěvnického okruhu přístupná i východní krypta baziliky sv. Víta s cennými architektonickými detaily, viditelné je i torzo závě­ru její severní lodi, zbudované nad severní apsidou starší rotundy.  Zdiva jiho­západní části baziliky a pozůstatky biskupské kaple sv. Mořice je dnes možné si prohlédnout mříží ohra­ničující areál tzv. malých vykopávek vybudovaný ve 20. letech. Skryty před zraky návštěvníků zůstávají hroby odkryté v inte­riéru transeptu, vstup do krypty i sama západní kryp­ta.

Pozůstatky zmíněných prvořadých církevních pamá­tek raně středověkých Čech byly odkryty a postupně zaměřovány v souvislosti s dostavbou katedrály na přelomu 19. a 20. století a poté při rekonstrukci hradního areálu pro sídlo prvního československého prezidenta T. G. Masaryka. Tehdy došlo i k jejich zakonzervování a částečnému zpřístupnění vybraných reliktů veřejnosti. V letech 1928–1935 byla upravena také královská hrobka. Spolu s ní je dnes veřejnosti z prostoru katedrály v rámci běžného návštěvnického okruhu přístupná i východní krypta baziliky sv. Víta s cennými architektonickými detaily, viditelné je i torzo závě­ru její severní lodi, zbudované nad severní apsidou starší rotundy.  Zdiva jiho­západní části baziliky a pozůstatky biskupské kaple sv. Mořice je dnes možné si prohlédnout mříží ohra­ničující areál tzv. malých vykopávek vybudovaný ve 20. letech. Skryty před zraky návštěvníků zůstávají hroby odkryté v inte­riéru transeptu, vstup do krypty i sama západní kryp­ta.