Zlomky středověkých nádob či okenních výplní se na výzkumech v historickém jádru Prahy objevují v terénních situacích datovaných již od 12. století. Z počátku nepočetné nádoby cizí provenience byly po polovině 13. století nahrazovány výrobky…

Stavba letohrádku, který na pozemcích mezi Strahovským klášterem a potokem Brusnice vystavěl říšský místokancléř Jakub Kurz ze Senftenavy, byla dokončena kolem roku 1590. Vedle obytného domu tu byly i konírny, kuchyň a další stavení. Po Kurzově…

V listopadu 2018 vyšlo 2. vydání knihy, která vyvolala nečekaný zájem široké veřejnosti! Boháčová, I. – Podliska, J. a kol.: Průvodce pražskou archeologií. Památky známé, neznámé i skryté. Praha 2018. Ivana Boháčová, Tomasz Cymbalak,…

V zadní části pozemku domu čp. 806/II při horním konci Václavského náměstí v Praze byl při záchranném archeologickém výzkumu Muzea hlavního města Prahy v roce 1996 nalezen osamocený hrob. Již jeho izolovaná poloha mimo známá území s…

Za vlády Vratislava II. (1061–1092, korunován 1085/1086) a za vlády jeho bezprostředních následovníků byl Vyšehrad hlavní přemyslovskou rezidencí. Je pravděpodobné, že svou výstavností v té době na čas předčil i tradiční sídlo Přemyslovců na…

Všechna pražská města byla současně se svým založením také opevněna. Opevnění mělo kromě své základní funkce obranné, také funkci právní a ekonomickou. Pro podobu středověké Prahy jako historického souměstí mělo rozhodující roli opevnění pražských…

3. nádvoří se rozkládá nad západní částí někdejší­ho raně středověkého sídla českých knížat a králů, kde se nalézaly nejvýznamnější stavby rezidence, rotunda a později bazilika sv. Víta. Stály zde příbytky družiníků a možná i knížecí palác,…

Výstavba kolektorové sítě a s ní souvisejících štol, ražených do značných hloubek v prostoru ulic Vodičkově, Školské, Jungmannově, Lazarské a V Jámě, dovolila archeologům mezi lety 2002–2008 prozkoumat část výplně v minulosti zaniklé přírodní…

Středověkou keramiku, s níž se při archeologickém výzkumu v pražském prostředí setkáváme, lze podle jejích charakteristických technologických i morfologických vlastností členit do několika základních skupin. Specifické postavení mezi nimi…

Vyšehradská skála byla pro svou výhodnou strategic­kou polohu a snadnou hájitelnost využívána již od pravěku. V eneolitu zde bylo výšinné sídliště, další početnější sídlištní nálezy pak pocházejí z řivnáčské­ho období (po polovině 3.…

Rozsáhlý archeologický výzkum v severní části areálu dnešního Masarykova nádraží (pozemek o rozloze 6000 m2 při ulici Na Florenci), který proběhl v letech 2017 a 2018, přinesl mnoho zajímavých zjištění i nálezů souvisejících s …

Mohutné hradby byly jedním z hlavních a na první pohled viditelných znaků mocenských center a rezidencí raného středověku. Praha, jako sídlo panovníka a současně centrum rodícího se raného českého státu, vzbuzovala svou rozlohou i výstavností nejen…

Dům čp. 604 – tzv. Týnská škola – se nachází na rohu Staroměstského náměstí a Týnské ulice. Dnešní stavba je tvořena dvěma původně samostatnými měšťanskými domy, písemně připomínanými poprvé roku 1359 a 1363 a spojenými po roce 1407. V…

Lokalita leží na severním svahu údolí Motolského potoka byla známá již v období po 1. světové válce pod názvem „Pod Homolkou“ či „Nad Homolkou“. První dva raně středověké hroby zde byly objeveny již v roce 1921 při…

Trasa prochází z východního okraje Stodůlek, přes území Jinonic až do Hlubočep. Její mi dominantami jsou butovické hradiště s pozůstatky opevnění z raného středověku, areál s původně románským kostelem sv. Vavřince v Butovicích a…

Hlubočepy jsou místem s neobyčejně dramatickým přírodním rámcem a zároveň lokalitou spojenou s dějinami pražského průmyslu. Nalezneme zde zajímavé industriální objekty různou měrou zachované, zasazené v krajině, která je sama o sobě turistickým…