Kaple Božího Těla náleží do skupiny dnes již zaniklých pražských sakrálních staveb doby lucemburské, jejíž stavební podoba nebyla nikdy detailněji zdokumentována. Dosavadní rekonstrukce stavby byla založena na výpovědi několika písemných zpráv a…

Gotické Nové Město je zachováno nejen ve své osnově, ale na mnoha místech i ve své hmotě – že mnoho domů má doposud zachované středověké jádro. Gotické stavební jádro se však zachovalo u většiny domů pouze ve sklepích, méně již nad terénem v…

Za vlády Karla IV. prošel Vyšehrad – někdejší sídlo českých knížat i prvého českého krále Vratislava II. velkolepou přestavbou.  Vyšehradská pevnost byla v jeho koncepci začleněna do nově vznikajícího pevnostního systému Prahy, neboť nově…

Založení Nového Města pražského v roce 1348 bylo významným počinem sjednocujícím a završujícím urbanistický vývoj pražské aglomerace ve středověku. Nové pražské město začalo být vzápětí zaplňováno farními kostely, kláštery a pochopitelně i…

V rámci projektu Karel IV. a  Praha  -  urbanismus, stavební typy a vybrané stavební projekty – výpověď archeologie, torzální architektury a  archivních fondů vznikla jako jedna z vrstev Virtuálního průvodce historií a…

Na území Malé Strany se ve vrcholném středověku nalézalo několik církevních institucí –  řádových domů. Jižně od Mostecké ulice se rozprostíral areál johanitské komendy s kostelem P. Marie Pod řetězem, severovýchodně od…

V bezprostředním sousedství rušné křižovatky Spálené ulice a Národní třídy se pod povrchem dlažby skrývá památka dokládající nejstarší zděnou měšťanskou zástavbu Nového Města pražského. U frekventovaných tramvajových zastávek a vstupů do dvou…

Bazilika sv. Petra (od 12. století bazilika sv. Petra a Pavla) byla založena knížetem Vratislavem II. okolo roku 1070 jako kapitulní chrám. Prošla složitým stavebním vývojem, jehož doklady jsou dnes z velké části skryty pod úrovní terénu hřbitova…

Stavba letohrádku, který na pozemcích mezi Strahovským klášterem a potokem Brusnice vystavěl říšský místokancléř Jakub Kurz ze Senftenavy, byla dokončena kolem roku 1590. Vedle obytného domu tu byly i konírny, kuchyň a další stavení. Po Kurzově…

Za vlády Vratislava II. (1061–1092, korunován 1085/1086) a za vlády jeho bezprostředních následovníků byl Vyšehrad hlavní přemyslovskou rezidencí. Je pravděpodobné, že svou výstavností v té době na čas předčil i tradiční sídlo Přemyslovců na…

Všechna pražská města byla současně se svým založením také opevněna. Opevnění mělo kromě své základní funkce obranné, také funkci právní a ekonomickou. Pro podobu středověké Prahy jako historického souměstí mělo rozhodující roli opevnění pražských…

Vyšehradská skála byla pro svou výhodnou strategic­kou polohu a snadnou hájitelnost využívána již od pravěku. V eneolitu zde bylo výšinné sídliště, další početnější sídlištní nálezy pak pocházejí z řivnáčské­ho období (po polovině 3.…

Rozsáhlý archeologický výzkum v severní části areálu dnešního Masarykova nádraží (pozemek o rozloze 6000 m2 při ulici Na Florenci), který proběhl v letech 2017 a 2018, přinesl mnoho zajímavých zjištění i nálezů souvisejících s …

Trasa prochází z východního okraje Stodůlek, přes území Jinonic až do Hlubočep. Její mi dominantami jsou butovické hradiště s pozůstatky opevnění z raného středověku, areál s původně románským kostelem sv. Vavřince v Butovicích a…

Hlubočepy jsou místem s neobyčejně dramatickým přírodním rámcem a zároveň lokalitou spojenou s dějinami pražského průmyslu. Nalezneme zde zajímavé industriální objekty různou měrou zachované, zasazené v krajině, která je sama o sobě turistickým…