Monumentální stavba původně raně gotického kostela sv. Kříže Většího stávala do roku 1890 na Starém Městě pražském při jižní straně bývalého Jánského náměstí (dnes náměstí Curieových), na místě dnešní budovy základní školy (čp. 886) proti průčelí…

V roce 1850 byl při opravě věže kostela v Horních Mokropsech nalezen plán zcela zaniklého klášterního kostela, který měl podle svého zakladatele Václava II. sloužit i jako královské pohřebiště. Otázka důvěryhodnosti tohoto nákresu (dochovala se…

Konvent magdalenitek na Malé Straně patří mezi ve středověku zaniklé církevní instituce. Archeologický výzkum doplňuje dostupné písemné prameny týkající se tohoto nepříliš známého kláštera. Řád sester pokání sv. Marie (Maří) Magdalény, též…

V zadní části pozemku domu čp. 806/II při horním konci Václavského náměstí v Praze byl při záchranném archeologickém výzkumu Muzea hlavního města Prahy v roce 1996 nalezen osamocený hrob. Již jeho izolovaná poloha mimo známá území s…

Lidový název rozsáhlého Klánovického lesa – Vídrholec – lakonicky vyjadřuje jeden pozoruhodný sídelněhistorický proces, který se zde, na východním okraji Prahy, odehrál v pozdním středověku a v raném novověku. Označení pochází…

Od 30. let 13. století vyrůstaly u řeky, na okraji Starého Města, budovy kláštera klarisek a dále od řeky stavby kláštera minoritů. V průběhu první etapy výstavby byly románské kvádříky nahrazeny gotickými pálenými cihlami. Ke kostelu sv. …

Dva rozsáhlé novoměstské bloky mezi Spálenou, Purkyňovou, Jungmannovou a Lazarskou ulicí zabíral ve středověku židovský hřbitov nazývaný Židovská zahrada. Nejstarší informace o jeho existenci bývají tradičně spojovány s listinami Přemysla Otakara II…

Mezi archeologicky pozoruhodná místa na staroměstském břehu patří prostor dnešního Křižovnického náměstí. Nynější podoba je výsledkem dlouhodobého stavebního vývoje, během něhož sehrály zásadní roli oba nejstarší pražské mosty přes Vltavu.…

Výstavba kolektorové sítě a s ní souvisejících štol, ražených do značných hloubek v prostoru ulic Vodičkově, Školské, Jungmannově, Lazarské a V Jámě, dovolila archeologům mezi lety 2002–2008 prozkoumat část výplně v minulosti zaniklé přírodní…

Současná podoba Betlémská kaple je výsledkem velkorysé stavební obnovy realizované v letech 1950–1954 s využitím z části dochovaných středověkých konstrukcí podle projektu profesora Jaroslava Fragnera. Do té doby se zde nalézal klasicistní…

Osídlení území, na kterém později vyrostlo pražské Židovské Město, sahá podle archeologických nálezů již do 2. poloviny 11. století. Židovské osídlení se postupně rozvíjelo a krátce po roce 1230 bylo začleněno do nově vybudovaných hradeb Starého…

Soubor nálezů zvířecích kostí z Václavského náměstí z konce 60. let  byl ve své době prvním reprezentantem takového charakteru z historického jádra města, jež vydal svědectví o hospodářském využití domácích zvířat ve středověku a raném novověku…

Středověké osídlení v údolí Říčanského potoka datují archeologické nálezy do období 12. až 16. století. Tomu odpovídají i písemné zmínky zdejší tvrze a farního kostela sv. Gebharta, které se nacházejí v listinách a úředních knihách 14. - 16. století…

Jedním z uzlů zaniklé středověké sídelní sítě, jejíž pozůstatky dodnes ukrývá Klánovický les, byla tvrz Slavětice. Podobně jako ostatní zaniklá sídliště na samotném východním okraji dnešního území hl. m. Prahy bylo i slavětické panské sídlo…

Mohutné hradby byly jedním z hlavních a na první pohled viditelných znaků mocenských center a rezidencí raného středověku. Praha, jako sídlo panovníka a současně centrum rodícího se raného českého státu, vzbuzovala svou rozlohou i výstavností nejen…