Kaple Božího Těla náleží do skupiny dnes již zaniklých pražských sakrálních staveb doby lucemburské, jejíž stavební podoba nebyla nikdy detailněji zdokumentována. Dosavadní rekonstrukce stavby byla založena na výpovědi několika písemných zpráv a…

Platnéřská ulice byla v raném středověku bezpochyby jedna z nejintenzivněji využívaných komunikací v Čechách, neboť ústila na dřevěný most přes řeku, který byl v 2. polovině 12. století nahrazen kamenným mostem Juditiným, postaveným o něco…

Dějiny místa na rozhraní dnešního Smetanova nábřeží a ulice Na Zábradlí jsou spojeny s románským kostelem sv. Jana Křtitele, který zde stával do roku 1896. Počátky této stavby nejsou známy. První písemná zpráva pochází až z roku 1320 a zmiňuje…

V samém centru Pražského hradu, v poloze, která ná­ležela jedné z dominant východní části hradčanské­ho ostrohu, založil zřejmě již ve 20. letech 10. století kníže Václav rotundu zasvěcenou sv. Vítu. Poté, co bylo přeneseno jeho tělo ze…

Jedná se o jeden z nejdříve rozpoznaných románských domů a v době svého objevení mimořádně zachovaný objekt o třech podlažích. Dějiny domu jsou z písemných zpráv sledovatelné až od roku 1383, kdy byl majetkem univerzitní koleje Všech svatých, zvané…

Projekt výstavby OD Kotva předpokládal zahloubení stavební jámy do 14 metrů, a tím i likvidaci všech památek, které se na tomto území nacházely. Ze starších výzkumů i písemných zpráv bylo sice zhruba známo, co lze na místě očekávat, přesto dostali…

První písemná zpráva z roku 1333 kostel připomíná již jako farní. O jeho počátcích a zakladateli se z historických pramenů nedozvídáme nic. Nejstarší dochovaná partie byla románská, k roku 1749 je kladena jeho barokní přestavba. Nevelký kostel…

Těžištěm pravěkého osídlení v údolí Šáreckého potoka bylo výšinné sídliště na temeni Šestákovy skály, skalnatého ostrohu vybíhající nad údolí z jihu od Liboce. Zdejší nálezy daly jméno keramice středního neolitu (okolo 5500 před Kristem) tzv.…

Podoba Prahy v druhé polovině 14. století by nás asi překvapila. Bylo to vlastně obrovské staveniště. Bouralo se a stavělo snad všude. Na Pražském hradě, na Vyšehradě, přes Vltavu stavěli nový most, na pravém břehu dokonce celé město –…

Na základě archeologických poznatků lze opatrně klást vznik tržiště v místech dnešního Staroměstského náměstí až na počátek 12. století. Impulzem pro jeho vznik se stalo nejspíše přesunutí staršího tržiště do dnešních míst a založení Týnského dvora…

Jedním ze zachovaných středověkých dvorců je Týnský dvůr, odedávna považovaný za svědka nejstarších dějin pražského podhradí. Zmiňují jej písemné prameny, které se hlásí k době vlády Bořivoje II. (1100–1107) a k roku 1135. Pocházejí ovšem…

Ze staroměstských hradeb se mnoho nedochovalo. Je ale samozřejmé, že tak rozsáhlá díla, vyznačující se mimořádnými rozměry svých nadzemních staveb stejně jako ohromnou kubaturou zásahů pod úroveň terénu, nemohou zmizet beze stopy. Některé jeho části…

Na jihozápadním okraji židovského hřbitova na Starém Městě stojí jedna z nejstarších dochovaných pražských synagog. Stavba Pinkasovy synagogy byla dokončena v roce 1535. Při výkopu odvodňovacích rýh byla zde v roce 1968 odhalena změť mnoha zdiv a…

Za vlády Karla IV. prošel Vyšehrad – někdejší sídlo českých knížat i prvého českého krále Vratislava II. velkolepou přestavbou.  Vyšehradská pevnost byla v jeho koncepci začleněna do nově vznikajícího pevnostního systému Prahy, neboť nově…

Týnský chrám tvoří dnes dominantu východní části Staroměstského náměstí a představuje tak téměř symbol Starého Města pražského. Jeho současná podoba je výsledkem především vrcholně a pozdně gotické výstavby tohoto hlavního staroměstského chrámu.…

Mezi archeologicky pozoruhodné oblasti blízké centru Prahy patří území bývalého Podskalí nedaleko Vyšehradu. Samo území na první pohled neoplývá viditelnými stopami dávné minulosti. Jeho podoba se výrazně proměnila s rozvojem města na počátku 20.…

Na východním konci dnešní Linhartské ulice stál jeden z významných staroměstských kostelů, kostel sv. Linharta. Kromě kostela se zde nalézala i fara, škola a kolem svatyně se rozprostíral malý hřbitov. Jeho vznik bývá kladen do třetí čtvrtiny 12.…

Založením Nového Města pražského Karel IV. inicioval, navrhl a fakticky realizoval správní, kulturní a hospodářské centrum střední Evropy, které svým rozsahem nemělo v celé Evropě průběhu 14. století obdoby. Počin založení a výstavby nepochybně…

V roce 1929 se při rekonstrukci domů čp. 486 a 490 na Novém Městě pražském objevil fragment opukového zdiva. Po začistění a zaměření se ukázalo, že se jedná o východní část církevní stavby. Šlo o kostel sv. Jana na Bojišti, který nechala r. 1173…

S nástupem Habsburků na český trůn po bitvě u Moháče (1526) došlo k rozsáhlé přestavbě a adaptaci Pražského hradu na renesanční sídlo, která se velkoryse projevila zejména v úpravách přilehlého prostoru za potokem Brusnicí. Středověký hrad…